Vliv osobnostních rysů na šíření dezinformací
Studie Univerzity Palackého ukazuje, jak osobnostní rysy ovlivňují šíření dezinformací i u vysokoškoláků
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nová studie politologů z Univerzity Palackého v Olomouci analyzovala přes 170 studií o šíření dezinformací a zjistila, že osobnostní rysy, jako je extroverze a narcismus, rozhodují více než vzdělání. Narcističtí jedinci, včetně vysokoškoláků, vykazují větší tendenci k šíření a věření konspiračních teorií. Studie zdůrazňuje machiavelismus a narcismus jako významné faktory vedoucí k úmyslnému šíření nepravdivých informací. Autoři doporučují rozvoj kritického myšlení a psychologické odolnosti jako prevenci proti dezinformacím.
Zdroje:
Studie Univerzity Palackého ukazuje, jak osobnostní rysy ovlivňují šíření dezinformací i u vysokoškoláků
Přehled citací
Že hraje roli vzdělání a socioekonomický status, se ví dlouho. Chtěl jsem se ale podívat na to, jak je možné, že dezinformace šíří často i vysokoškolští profesoři nebo lidé, kteří vystudovali Yale
Zahraniční studie ukazují, že pokud má někdo narcistický psychologický profil a k tomu vysokoškolské vzdělání, má větší pravděpodobnost věřit dezinformacím a šířit je, než pokud je někdo narcista a má jen základní vzdělání
Především je ale nutné cílit na psychologickou odolnost a rozvoj myšlení
Kdo si polepší, kdo tratí?
Osobnostní rysy jednotlivců (narcismus, machiavelismus, psychopatie, extroverze, svědomitost)
Studie ukazuje, že určité osobnostní rysy výrazně zvyšují pravděpodobnost víry a šíření dezinformací; některé (machiavelismus) vedou k cílenému šíření, jiné (narcismus) k věření a obhajování konspirací. Dopad je široký a vede ke zvýšené odolnosti vůči klasickému vyvracení faktů a k obtížné komunikaci s těmito skupinami.
Provozovatelé sociálních sítí
Autoři zdůrazňují, že platformy mohou překážet v boji proti masovému šíření dezinformací a tím zhoršovat dosah a dopad lží v populaci. Platformy mají vysokou schopnost ovlivnit šíření obsahu, takže jejich nečinnost nebo nevhodná pravidla zvyšují problém.
Politicky krajní a populističtí aktéři
Politická příslušnost k okrajovým a populistickým pozicím obvykle souvisí se zvýšeným šířením fake news, což těmto aktérům napomáhá mobilizovat podporu a šířit narativy. Efekt zvyšuje dosah jejich komunikace a polarizaci.
Vládní/veřejné instituce bojující proti dezinformacím (např. zmocněnec pro média)
Instituce, které se snaží vyvracet lži pomocí faktů, čelí omezené účinnosti, protože rozum proti emocím často nefunguje a vyvracení může být kontraproduktivní. Potřebují měnit přístup směrem k emocím a občanskému vzdělávání.
Občanské vzdělávání a školy
Autoři doporučují posilovat kritické myšlení a občanské vzdělávání jako účinnější nástroje proti dezinformacím než pouhé vyvracení faktů. Dlouhodobé vzdělávací intervence mohou snížit náchylnost ke konspiracím.
Širší veřejnost/spotřebitelé informací
Nedůvěra v systém a emotivní motivace vedou k nekritické víře v sociální sítě, zvyšuje se expozice dezinformacím a snižuje efektivita fact-checkingu. To oslabuje informovanost veřejnosti a demokratický diskurz.
Autoři faktického vyvracení (weby a organizace provozující fact-checking)
Weby a organizace vyvracející lži čelí odmítání ze strany šiřitelů konspirací a mohou být terčem útoků, což omezuje jejich účinnost. Přesto zůstávají důležitým zdrojem pro ty, kteří jsou ochotni měnit názory.
Výzkumné a akademické týmy zabývající se dezinformacemi (např. politologové z Univerzity Palackého)
Metaanalýza poskytuje důkazy o příčinách šíření dezinformací a nabízí doporučení pro intervence, posiluje odborné základy pro formulaci politik a vzdělávacích programů. Zvýšené poznání zvyšuje kapacitu pro cílené strategie.
Dříve jsme psali...
170+
Počet zahrnutých studií
(16. 7. 2026)
J. D. Vance
Uváděný příklad osoby
(16. 7. 2026)
temná triáda
Klíčové osobnostní rysy
(16. 7. 2026)
neúčinné
Vyvracení faktů jako metoda
(16. 7. 2026)
vysoké vzdělání
Paradoxně zvyšuje víru u narcistů
(16. 7. 2026)
nedůvěra v systém
Vede k nekritické víře v sítě
(16. 7. 2026)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Historický kontext
Univerzita Palackého v Olomouci
univerzita v Olomouci
Data pocházejí z datové položky WikiData
Kvíz: Metaanalýza o dezinformacích (Univerzita Palackého)
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 28. 8. 2026 17:54:42