Mosad je izraelská tajná služba, která sbírá informace a provádí tajné operace mimo Izrael. Oficiálně funguje od roku 1951 a podobně jako CIA nebo MI6 pracuje hlavně v zahraničí. Je pod přímou kontrolou premiéra a nikoliv parlamentu.
Kolaborace Ahmadínežáda s Mosadem
The New York Times odhalila kolaboraci Ahmadínežáda s Mosadem proti íránskému režimu
Uzavřené téma o
lidech a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
V roce 2024 se bývalý íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád tajně setkal s izraelskými špiony z Mosadu v Budapešti a údajně navázal spolupráci. Tento krok je v rozporu s jeho veřejnými protiizraelskými výroky a popíráním holocaustu. Situace vyvrcholila po izraelském náletu v únoru 2026, když byl Ahmadínežád Mosadem odvezen do úkrytu v Íránu. Následně byl zadržen íránskými Revolučními gardami. Jeho role a případná možnost, že by mohl být po svržení režimu dosazen do čela Íránu, zůstávají nejasné.
Zdroje:
Nejnovější
The New York Times odhalila kolaboraci Ahmadínežáda s Mosadem proti íránskému režimu
15. 7. 2026: Íránský exprezident Mahmúd Ahmadínežád se v roce 2024 spojil s izraelským Mosadem, který mu nabídl moc po svržení teokratického režimu v Íránu.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Mahmúd Ahmadínežád
Bývalý íránský prezident čelí zadržení Revolučními gardami a obviněním ze zrady poté, co měl tajné kontakty s Mosadem a změnil rétoriku směrem k Izraeli a Západu.
Revoluční garda Íránu
Revoluční garda zadržela Ahmadínežáda a konfrontuje jakékoliv vnímané zrady či kontakty s Izraelem, čímž posiluje kontrolu nad vnitřní bezpečností režimu.
Mosad (izraelské zpravodajství)
Mosad je uveden jako aktivní hráč, který navázal kontakty s Ahmadínežádem, nabídl mu podporu a evakuoval jej po náletu, čímž zvýšil svůj vliv na události v Íránu.
Íránské vedení / teokratický režim
Režim čelí vnitřnímu rozkolu a riziku destabilizace kvůli Ahmadínežádovým tajným kontaktům a jeho změně rétoriky, což může vyvolat čistky nebo politické krize.
Izrael
Izrael prostřednictvím svých služeb získal možnost ovlivnit postrežimní scénáře v Íránu a projevil schopnost operovat v cizím prostoru, což posiluje jeho strategickou pozici.
Íránská opozice / potenciální pronásledovatelé režimu
Zprávy o plánování svržení režimu a očekávání dosazení Ahmadínežáda mohou posílit naděje opozice, ale také zvyšují riziko represe a rozkolu mezi skupinami.
Univerzita v Budapešti / rektor univerzity
Univerzita a její rektor jsou zapojeni jako svědci setkání, což může ovlivnit jejich reputaci a bezpečnostní povinnosti, ale zároveň přináší mediální pozornost.
Západní země / zahraniční zpravodajské služby
Západní služby se mohly angažovat v kontaktech a získávají informace o vnitřních konfliktech Íránu, což posiluje jejich zpravodajskou situaci, ovšem s riziky eskalace.
Kontext
Dříve jsme psali...
Události
Co a kdy?
2024
Ahmadínežád se podle The New York Times v roce 2024 několikrát setkal s izraelskými zpravodajci v Budapešti a diskutoval s nimi o plánech na svržení íránského režimu.
únor 2026
Podle článku došlo k izraelskému náletu na dům Ahmadínežáda v únoru 2026; po náletu byl exprezident rychle evakuován členy Mosadu, později zadržen Revolučními gardami kvůli podezření ze zrady.
Profil
Mahmúd Ahmadínežád – kontroverzní inženýr, který usedl v čele Íránu
Mahmúd Ahmadínežád (narozen 28. října 1956 v Garmsáru) je íránský politik a stavební inženýr, který v letech 2005–2013 působil jako šestý prezident Íránské islámské republiky.
Pochází z rodiny z Arádánu u Garmsáru; otec byl kovář a učitel Koránu, matka měla titul sejjídy. Ahmadínežád po studiích stavebnictví (postgraduální titul inženýra získal 1989) působil v regionální správě a v roce 2003 byl zvolen starostou Teheránu. V prezidentských volbách 2005 překvapivě porazil Akbara Hášemí Rafsandžáního a jeho zvolení posílilo pozici konzervativců v zemi.
Jeho prezidentské období bylo poznamenáno napětím se Spojenými státy, především kvůli íránskému jadernému programu, konfrontační rétorikou vůči Izraeli a spornými výroky o holokaustu a útocích z 11. září. Prosazoval odklon íránských petrolejových plateb od amerického dolaru, podporoval charitativní akce a za jeho prezidentství došlo i k neúspěšnému pokusu o atentát v srpnu 2010.
V osobním životě je ženatý s Ázam as‑Sádát Farahiovou, s níž má dvě syny a dceru; manželka má rovněž inženýrské vzdělání. Jeho sestra Parvín byla v roce 2006 zvolena do teheránské městské rady. V článku jsou uvedeny i protichůdné informace o jeho etnickém původu a rovněž záznam o údajné smrti 28. února 2026.
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Mosad má několik oddělení, která se zaměřují na sběr informací, plánování tajných akcí, spolupráci s cizinou a provádění speciálních operací jako jsou únosy nebo sabotáže. Zaměstnává stovky lidí, často s vojenskou minulostí. Jeho agenti pracují tajně, často v nepřátelských zemích, aby získali důležité informace nebo ochránili Izrael.
Proč je to důležité
Mosad hraje klíčovou roli v bezpečnosti Izraele, pomáhá chránit zemi před hrozbami a terorismem. Jeho akce ovlivnily dějiny regionu, například únos válečného zločince Eichmanna nebo boj s teroristickými skupinami. Díky Mosadu má Izrael lepší přehled o svých protivnících a může lépe reagovat na nebezpečí.
Otestujte se
Kvíz: Tajná spolupráce Ahmadínežáda a Mosadu
Mahmúd Ahmadínežád
íránský politik
Povolání: vysokoškolský učitel, inženýr, hlava státu, politik
Pozice:
- prezident Íránu (3. srpna 2005 - 3. srpna 2013)
- Secretary General of the Non-Aligned Movement (30. srpna 2012 - 3. srpna 2013)
- Minister of Petroleum of Iran (16. května 2011 - 2. června 2011)
- Minister of Intelligence (Iran) (26. července 2009 - 5. srpna 2009)
- Mayor of Tehran (20. května 2003 - 28. června 2005)
- Governor of Ardabil Province (28. listopadu 1993 - 29. října 1997)
Narození: 28. října 1956
Místo narození: Aradan
Státní občanství: Írán
Politická strana:
- Alliance of Builders of Islamic Iran
- Society of Devotees of the Islamic Revolution
Data pocházejí z datové položky WikiData
Mosad
Izraelská zpravodajská služba
Data pocházejí z datové položky WikiData
Írán
stát v západní Asii
Kontinent: Asie
Hlavní město: Teherán
Rozloha: 1.65 mil. km²
Populace: 86.76 mil. (2022)
Měna: Íránský riál
HDP: 388.54 mld. IRR (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 1. 8. 2026 10:09:41