ČHMÚ je státní ústav, který v Česku sleduje počasí, klima, vodní režim a kvalitu ovzduší. Provozuje sítě měřících stanic, výstražnou službu a poskytuje odborná data pro stát i veřejnost.
Rekordní teploty nad 40 °C v Česku 2026
ČHMÚ hlásí nejteplejší den roku s rekordními teplotami přes 40 °C v Praze a na Moravě
Živé téma o
současném dění a krizi
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnější stav: Dne 4. srpna 2026 padly na přibližně polovině dlouhodobých stanic v Česku absolutní denní teplotní rekordy a poprvé byly naměřeny teploty přes 40 °C v centru Prahy i na Moravě, čímž se vlna veder dále rozšířila a zkonsolidovala jako národní rekordní událost [4].
V průběhu léta 2026 už dříve došlo k extrémním teplotám: 28. června 2026 byla v Doksanech naměřena historická maxima 41,9 °C, což představovalo tehdy nejvyšší registrovanou hodnotu v zemi [1]. Mezi koncem června a začátkem srpna zaznamenal ČHMÚ také nejteplejší noci vlny — na 12 stanicích teplota neklesla pod 25 °C a na téměř polovině stanic zůstala nad 20 °C — a mnoho dlouholetých stanic stanovilo nové denní a měsíční rekordy pro červen, což poukazuje na opakující se a dlouhotrvající extrém [2].
Vedra mají rostoucí dopady i na kritickou infrastrukturu: reporty už upozornily na rizika přehřívání kabelů, nedostatku chladicí vody v elektrárnách a vyšší pravděpodobnost lokálních výpadků výroby nebo distribuce elektřiny během vrcholů veder; tato problematika byla zdůrazněna v průběhu léta 2026 a platí i po nových srpnových rekordech [3][4].
Vývoj ukazuje, že původní jednorázové červnové rekordy se v průběhu léta proměnily v opakovaný a prostorově rozšířený fenomén: po červnovém rekordu v Doksanech následovaly další rekordy v červenci a srpnu včetně prvních 40°C hodnot v centrech velkých regionů, čímž se zvýšila závažnost dopadů na veřejné zdraví a infrastrukturu [1][2][3][4].
Zdroje:
Nejnovější
ČHMÚ hlásí nejteplejší den roku s rekordními teplotami přes 40 °C v Praze a na Moravě
04. 8. 2026: Dne 4. srpna 2026 padly na polovinu dlouhodobých stanic v Česku absolutní teplotní rekordy zahrnující první 40°C na Moravě i v centru Prahy.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
4. srpna 2026
Morava a Slezsko se ale stále mohou dočkat teplot blížících se na některých místech opět ke 40 stupňům Celsia
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká distribuční síť elektrické energie
Extrémní vedra zvyšují zátěž sítě, hrozí přehřívání kabelů, pád vedení a blackout vzhledem k vysoké spotřebě a nedostatečné výkonové rezervě.
Provozovatelé přenosové soustavy (TSO)
Riziko výpadků kvůli pádu vedení vysokého napětí a nedostatku výkonové rezervy zvyšuje tlak na provoz, údržbu a investice do rezervních zdrojů.
Jaderné elektrárny (operátoři)
Extrémní vedra omezují chlazení, mohou vést k omezení provozu nebo odstavení bloků kvůli nedostatečné chladicí kapacitě a teplotním limitům.
Obyvatelé měst (městské populace)
Supertropická vedra zvyšují zdravotní rizika (úmrtí, tropické noci) a tepelnou zátěž v městských tepelných ostrovech; vyžadují adaptační opatření.
Správci městské infrastruktury (obce a městské úřady)
Musí financovat a realizovat adaptační opatření (kropení ulic, zvyšování krajinné zeleně, chlazení veřejných prostor) a čelit vyšším provozním nákladům.
Energetické společnosti (distribuce a obnovitelní výrobci)
Krátkodobě zvýšená poptávka po elektřině zatěžuje síť; zároveň rostoucí potřeba chlazení a adaptací otevírá investiční příležitosti v modernizaci sítě a flexibilních zdrojích.
Zemědělci (zejména vinaři a chmelaři)
Vedra mění podmínky pěstování: někteří (viniči, chmelaři v určitých oblastech) mohou profitovat, jiní čelí poklesu výnosů a vyšším nákladům na zavlažování.
Zdravotnické služby a nemocnice
Nárůst pacientů s úpaly, dehydratací a teplotně způsobenými onemocněními zvyšuje zátěž pohotovostí a kapacity zdravotnictví během vln veder.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)
Poskytuje data a výstrahy o rekordních teplotách a tropických nocích, což zvyšuje potřebu veřejných varování a plánování zásahů.
Kontext
Dříve jsme psali...
Česko čeká léto s nebezpečnými teplotními rekordy a výpadky energie
Letní vedra ohrožují českou energetickou síť kvůli přehřívání kabelů a nedostatku chladicí vody v elektrárnách. Proč nás čeká blackout?
ČHMÚ hlásí nejteplejší noc v aktuální vlně veder v Česku s tropickými teplotami
V Česku byla v noci na pondělí nejteplejší noc této vlny veder, kdy na 12 místech neklesla teplota pod 25 °C a na téměř polovině stanic pod 20 °C. Odhalte nejhorkější noc
Česko poprvé zaznamenalo teplotu přes 41 stupňů v Doksanech
V neděli 28. června 2026 byla v Česku v Doksanech naměřena historicky nejvyšší teplota 41,9 °C. Odhalte nové teplotní rekordy
Fakta
📊
41.9 °C
Nové absolutní maximum ČR
(29. 6. 2026)
📊
40+ st.
12 míst s >40 °C (4.8.)
(4. 8. 2026)
📊
48%
Tropické noci na stanicích
(29. 6. 2026)
📊
12 míst
Noci ≥25 °C vlny vedra
(29. 6. 2026)
🔄
blackout riziko
Hrozba výpadků sítě
(3. 7. 2026)
👤
Zakladatel Amper
Autor článku - energetik
(3. 7. 2026)
Události
Co a kdy?
28. června 2026
V Doksanech na Litoměřicku naměřena rekordní teplota 41,9 °C — nové absolutní maximum ČR v síti ČHMÚ (též přes 41 °C v Tuhani a řadě stanic).
29. června 2026
ČHMÚ oznámil, že noc na pondělí byla pravděpodobně nejteplejší v této vlně veder s 12 místy, kde teplota neklesla pod 25 °C, a že tropické noci se vyskytly na 48 % stanic; po velmi teplém víkendu se očekává postupné ochlazení během týdne.
3. července 2026
Analýza od zakladatele energetické firmy Amper uvádí, že prudký nárůst teplot až k supertropickým hodnotám představuje vážnou zátěž pro českou energetickou infrastrukturu a volá po modernizaci distribuční sítě.
4. srpna 2026
Na polovině stanic s nejméně 30 lety měření bylo překonáno nebo dorovnáno absolutní denní maximum; naměřeno 12 míst s teplotami přes 40 °C (např. Karlov v centru Prahy 40,1 °C, Plzeň-Bolevec 41,5 °C).
Související
Příbuzná témata
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Má centrálu v Praze a sedm regionálních poboček, provozuje meteorologické stanice, radary, vodoměrné a čidla kvality ovzduší. Sbírá a zpracovává naměřená data, tvoří předpovědi a varování (např. povodňová nebo smogová). Výsledky dodává orgánům státní správy, médiím i občanům.
Proč je to důležité
ČHMÚ dává spolehlivá čísla o srážkách, suchu, povodních a znečištění, která ovlivňují zemědělství, energetiku, krizové řízení i každodenní rozhodnutí lidí. Jeho varování pomáhají předcházet škodám a plánovat zásahy při extrémech počasí.
Co to je
Elektrárna je zařízení, které vyrábí elektrickou energii přeměnou jiné energie (např. vody, větru, spalováním uhlí nebo štěpením jader). Elektrárna obvykle roztáčí turbínu, která přes generátor vyrábí proud. Existují různé typy: vodní, větrné, tepelné (uhlí, plyn, biomasa), jaderné nebo solární.
Jak to funguje
Většina elektráren nejprve změní zdroj energie na mechanický pohyb (otáčení turbíny) a ten pohání elektrický generátor. U tepelné i jaderné elektrárny se nejprve vyrábí pára v kotli nebo reaktoru, ta roztáčí turbínu; u vodních a větrných elektráren turbínu pohání voda nebo vítr; solární panely vyrábějí elektřinu přímo. Některé elektrárny (přečerpávací) uměle čerpají vodu nahoru, aby ji mohly později využít při špičce spotřeby.
Proč je to důležité
Elektrárny zajišťují dodávky elektřiny pro domácnosti, průmysl i služby; jejich typ ovlivňuje cenu, stabilitu sítě a životní prostředí. Tepelné a jaderné zdroje dodávají stálý výkon (základní zatížení), zatímco obnovitelné zdroje jsou proměnlivé a vyžadují vyrovnávání. Volba zdrojů má dopad na emise, náklady na energie a bezpečnost (např. riziko havárie či radioaktivního úniku u jaderných elektráren).
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Vlny veder v Česku v létě 2026
Český hydrometeorologický ústav
český výzkumný ústav
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 23. 8. 2026 2:48:40