Vliv počasí na zdraví lidí

Vědec Kazuhito Kimoto potvrzuje vliv počasí na lidské zdraví, migrény i infarkty

Uzavřené téma o vývoji

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Vědec Kazuhito Kimoto z Japonska potvrdil, že lidé jsou citliví na změny počasí, což ovlivňuje řadu zdravotních problémů, například artritidu, migrény nebo srdeční činnost. Výzkumy z Japonska a rozsáhlé statistiky ukazují, že pokles atmosférického tlaku před bouřkami je spojen s migrénami. Extrémní teploty, jako jsou horka a mrazy, mění krevní oběh a zvyšují riziko infarktu a úmrtí na srdeční choroby. Další výzkumy naznačují možnost vlivu počasí na poměr narozených chlapců a dívek, i když tento mechanismus není dosud plně pochopen.

Zdroje:

    Nejnovější
    Vědec Kazuhito Kimoto potvrzuje vliv počasí na lidské zdraví, migrény i infarkty
    02. 3. 2026: Změny atmosférického tlaku a teploty prokazatelně ovlivňují výskyt migrén, srdečních kolapsů i poměr pohlaví u novorozenců.
    Kontext
    Dříve jsme psali...
    Jak šel čas
    Historický kontext
    🌥️
    rok 2011
    Publikace článku 'Jak poroučí vítr a déšť' (Ekonom) popisující vliv počasí na psychiku a pracovní výkon, zavedení pojmu meteosenzitivita v populaci a doporučení přizpůsobení aktivit předpovědím počasí
    Článek shrnuje, že denní délka slunečního svitu a oblačnost ovlivňují energii, uvádí, že podíl meteosenzitivních lidí může být vysoký a ženy jsou citlivější než muži.
    Zvýšená pozornost individuální meteosenzitivity a doporučení plánovat aktivity podle předpovědi počasí
    ❤️‍🩹
    14. července 2005
    Článek 'Změny počasí ohrožují' popisuje spojitost náhlých změn atmosférického tlaku a teplot se zvýšeným výskytem infarktů a kardiovaskulárních problémů
    Uvedeny případy infarktů turistů v horách související s náhlými změnami tlaku; rady pro hypertoniky (hydratace, vyhýbat se extrémnímu slunci, sledovat léky)
    Podpořil povědomí o tom, že počasí (tlak, horko, ochlazení) představuje riziko pro kardiaky a hypertenzní pacienty
    🦟
    24. července 2023
    Článek HN upozorňuje, že globální oteplování rozšiřuje v Evropě invazivní komáry a zvyšuje rizika infekčních, alergických a kardiopulmonálních onemocnění
    Popis šíření Aedes spp., postup komárů a klíšťat do nových oblastí, zhoršení průběhu infekcí a vliv veder na kardiopulmonální onemocnění
    Zvýšené riziko výskytu tropických infekcí v Evropě, vyšší zátěž zdravotnictví a nárůst onemocnění spojených s extrémním počasím
    🔥
    8. srpna 2025
    Článek o vlivu veder na lidské zdraví popisuje mechanismy přetížení kardiovaskulárního systému při vysokých teplotách a městské 'ostrovy vedra'
    Rozsáhlé shrnutí fyziologických reakcí na horko (rozšíření cév, pokles krevního tlaku, riziko dehydratace a selhání srdce), statistika úmrtí vlnami veder (např. Evropa 2023) a adaptace populace
    Upozornění na rostoucí mortalitu a morbiditu v souvislosti s vlnami veder, potřebu adaptačních opatření ve městech a ochrany rizikových skupin
    🌡️
    2026 (článek publikován 2. března 2026)
    Souhrnný CURRENT článek potvrzuje citlivost lidí na změny počasí: pokles atmosférického tlaku spouští artritické bolesti i migrény; extrémní teploty zvyšují riziko infarktu a úmrtí na kardiovaskulární choroby; možný vliv počasí na poměr pohlaví u narozených dětí
    Zmiňují se japonské studie Kazuhita Kimota (sledoval 28 pacientů) spojující pokles tlaku s migrénami, čínská studie uvádějící až 40% nárůst úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění v zimě, a další statistiky o vlivu počasí na počet narozených chlapců vs. dívek
    Potvrzení vícero mechanismů, jimiž počasí ovlivňuje zdraví (bolesti kloubů, migrény, kardiovaskulární riziko, dopravní nehodovost u citlivých jedinců), podpora dalšího výzkumu a veřejného zdravotního povědomí
    🕰️
    (rok 1952 zmíněn jako historický příklad)
    V článcích uveden příklad: v Londýně roku 1952 se devět měsíců po smogu narodilo relativně více dívek než chlapců
    Historická statistika ilustrující, že silné environmentální události (smog) mohou ovlivnit poměr pohlaví u narozených dětí
    Podpoření hypotézy o environmentálním vlivu na poměr narozených pohlaví; vyžaduje další vysvětlení mechanismu
    ⚠️
    rok neuveden (statistika z posledních desetiletí zmíněná v článcích)
    Opakované zjištění, že extrémní počasí (vlny veder, mrazy) zvyšuje celkovou mortalitu a nemocnost (kardiovaskulární i plicní) v postižených populacích
    Více článků uvádí nárůst úmrtí během vln veder (Evropa 2023: ~47 000) a zvýšení úmrtnosti na plicní choroby s každým stupněm Celsia o ~6 %
    Zdůraznění veřejnozdravotního významu klimatických extrémů a potřeby adaptačních a preventivních opatření
    Otestujte se
    Kvíz: Jak počasí ovlivňuje lidské zdraví
    Japonsko

    státní útvar v Asii

    https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9e/Flag_of_Japan.svg

    Kontinent: Asie

    Hlavní město: Tokio (1943 - dosud)

    Rozloha: 377.97 tis. km²

    Populace: 125.44 mil. (Invalid Date)

    Měna: japonský jen

    HDP: 4.23 bil. JPY (2022)

    Data pocházejí z datové položky WikiData

    Strojově generováno

    Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

    Poslední aktualizace: 13. 4. 2026 12:18:19