Trumpova Rada míru a miliardové poplatky

Trump představuje Radu míru pro Gaza včetně miliardářů a států platících miliardu

Počínající téma o politice a společenských pravidlech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejnovější plán Donalda Trumpa navrhuje Radu míru zaměřenou na Pásmo Gazy, kde by rozhodující roli měl mít on sám a sbor členských států či soukromých mecenášů, kteří za trvalé členství mají platit minimálně jednu miliardu dolarů [2]. Počáteční koncepce Rady z předchozího článku již uváděla požadavek na miliardové příspěvky za stálé členství a kritiku vůči paralelám s OSN; nový článek rozšiřuje původní rámec o specifické zaměření na Gazu a zmínku o zapojení miliardářů a trojstupňovém řízení regionu [1][2].

Původní texty popisovaly snahu Trumpovy administrativy získat podporu od světových vůdců a definovat striktní pravidla financování, kontroly a rozsahu pravomocí, což v minulosti vyvolalo obavy o nerovnováhu moci; nové informace potvrzují pokračující tlak na získání členů ochotných platit vysoké částky a upřesňují, že Trump by měl mít „hlavní slovo“ v operacích týkajících se Gazy [1][2].

Vývoj tématu jde od obecné myšlenky Rady míru s podmínkou miliardových poplatků (publikováno 2026-01-18) k konkrétnějšímu návrhu zaměřenému na Pásmo Gazy a trojstupňové řízení s účastí států a bohatých soukromníků (publikováno 2026-01-19), čímž se téma posouvá od koncepční fáze k podrobnějšímu návrhu implementace [1][2].

Zdroje:

  1. Kdo bude vládnout Gaze? Trump, jeho blízcí a státy, které zaplatí miliardu dolarů. Palestinci jsou až na třetím levelu

  2. Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Nejnovější
Trump představuje Radu míru pro Gaza včetně miliardářů a států platících miliardu
19. 1. 2026: Donald Trump plánuje trojstupňové řízení Pásma Gazy s Radou míru, kde bude mít hlavní slovo on a státy platící miliardu dolarů za členství.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
19. ledna 2026
TRUMP UNVEILS THE BOARD OF PEACE FOR GAZA - THE MOST POWERFUL COALITION EVER ASSEMBLED FOR THE STRIP
2 Střední dopad
18. ledna 2026
Toto jednoduše nabízí trvalé členství partnerským zemím, které prokáží hluboký závazek k míru, bezpečnosti a prosperitě,
3 Vysoký dopad
18. ledna 2026
Předseda vždy jmenuje svého nástupce do funkce předsedy,
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Donald Trump

Jako iniciátor a navrhovaný doživotní předseda Rady míru získává rozsáhlé pravomoci nad financemi, jmenováním a rozhodováním, což vyvolává mezinárodní kontroverze a odpor klíčových aktérů jako Izrael.

Palestinské hnutí Hamás

Plán Rady míru a navrhovaná správa Gazy vylučují roli Hamásu a usilují o jeho odzbrojení a nahrazení technokratickou správou, což oslabuje jeho vliv a postavení v Gaze.

Obyvatelé Pásma Gazy (civilisté)

Navrhovaná mezinárodní správa a plány na rekonstrukci Gazy spolu s možnými přesuny obyvatel ohrožují bezpečí, práva a povolení místního obyvatelstva a mohou vést k nuceným či dobrovolným přesunům.

Izrael

Izrael odmítá navrhované složení a pravomoci Rady míru, nesouhlasí s pověření některých aktérů a varuje před nekonzultovanými kroky, což zvyšuje napětí a politické riziko pro dohody v regionu.

Zakládající komise Rady míru (Marco Rubio, Steve Witkoff, Jared Kushner, Tony Blair)

Osobnosti v zakládající komisi posilují legitimitu a ambice iniciativy a mohou získat vliv při řízení rekonstrukce a přístupu k projektům.

Katar

Katar je navrhován jako významný finanční partner pro rekonstrukci Gazy, což mu dává vliv, ale zároveň ho staví do sporu s Izraelem a kritiků kvůli jeho vazbám na exilové členy Hamásu.

Turecko

Účast Turecka ve výkonné radě je Izraelem odmítána kvůli obviněním z podpory exilových členů Hamásu, což snižuje přijatelnost Rady a zvyšuje diplomatické napětí.

Saúdská Arábie a země Perského zálivu

Země Perského zálivu jsou potenciálními finančními partnery pro rekonstrukci a mají diplomatický vliv, což může podpořit projekt, ovšem jejich souhlas není jednotný a je citlivý na návrhy vysídlení Palestinců.

Země pozvané k členství (např. Maďarsko, Indie, Rusko, Egypt, Argentina)

Pozvání významných států zvyšuje geopolitický dosah Rady míru, ale požadavek vysokého finančního příspěvku a kontroverzní struktura může omezit ochotu účasti a vyvolat politické spory.

Kontext
Dříve jsme psali...
Trump požaduje miliardové platby za členství v nové Radě míru
Trumpova Rada míru bude vyžadovat od států miliardový příspěvek za trvalé členství, což vyvolalo kontroverzi a obavy z konkurence OSN.  Zjistit detaily plánu
Fakta
💰

1 mld. $

Příspěvek za členství
(18. 1. 2026)

📊

3 roky

Doba členství v radě
(18. 1. 2026)

👤

Donald Trump

Má být předsedou rady
(18. 1. 2026)

📅

19.1.2026

První zasedání v Davosu
(19. 1. 2026)

👤

Jared Kushner

Zakládající člen a poradce
(18. 1. 2026)

🔄

Odmítáno

Izrael nesouhlasí se složením
(18. 1. 2026)

Události
Co a kdy?
2025
Rada míru má navazovat na Trumpův loňský mírový plán pro Pásmo Gazy (v článcích uvedeno jako 'loňský' plán).
2026
Požadavek Trumpovy administrativy, aby každá země platila minimálně jednu miliardu dolarů za trvalé členství v Radě míru; členství má být časově omezeno na tři roky a předsedou má být Donald Trump s významnými pravomocemi (kontrola financí, schvalování rozhodnutí, jmenování nástupce).
19. leden 2026
Plánované první zasedání Rady míru (BoP) na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
Co to znamená
Co se děje

Zřízení mezinárodní "Rady míru" vedené Donaldem Trumpem

Srovnání před a po
💰 Členství a financování
PŘED

Žádná nové nadnárodní Rada míru s placeným vstupem neexistovala

PO

Každá země platí minimálně 1 mld. USD za tříleté členství v Radě míru

📋 Správa Pásma Gazy
PŘED

Gazu spravovaly lokální aktéry (včetně Hamásu) a mezinárodní dohled byl decentralizovaný

PO

Dočasná mezinárodní správa pod Radou míru s technokratickou palestinskou přechodnou správou; Izrael odmítá některá navržená uspořádání

⚖️ Rozložení moci v iniciativě
PŘED

Plánů s centrální exekutivní radou vedenou jedním jednotlivcem nebylo

PO

Donald Trump by byl předsedou s pravomocí kontrolovat finance, schvalovat rozhodnutí a jmenovat nástupce; výkonná rada (GEB) by měla rozhodovací sílu

🏢 Složení aktérů
PŘED

Mezinárodní procesy řídily státy a meziresortní organizace bez přímé role soukromých miliardářů v rozhodování

PO

Vedle států mají vliv i miliardáři (Jared Kushner, Steve Witkoff) a bývalí politici (Tony Blair) v zakládající komisi i v řídících strukturách

Klíčové postavy
👤
Donald Trump
Navrhovaný předseda Rady míru s pravomocemi nad financemi a jmenováním nástupců
👥
Zakládající komise (Marco Rubio, Steve Witkoff, Jared Kushner, Tony Blair)
Tvoří zakládající komisi a mají vliv na podobu a ambice Rady míru
🏛️
Izrael (vláda/Benjamin Netanjahu)
Odmítá některá ustanovení a složení orgánů Rady, nesouhlasí s koordinací v Gaze
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
🏛️
Bílý dům

"Toto jednoduše nabízí trvalé členství partnerským zemím, které prokáží hluboký závazek k míru, bezpečnosti a prosperitě,"

Jak šel čas
Historický kontext
📅
19. ledna 2026
Plánované první zasedání Rady míru (BoP) má začít během Světového ekonomického fóra v Davosu
Uvedeno v aktuálním článku z 19.1.2026 jako termín zahájení prvního zasedání Rady míru.
Má symbolizovat přechod od koncepční fáze k pokusu o konkrétní jednání o Pásmu Gazy.
💰
18. ledna 2026
Bílý dům zveřejnil koncept Rady míru s požadavkem platby minimálně 1 miliardy USD za trvalé členství a s funkcí Donalda Trumpa jako předsedy s výraznými pravomocemi
Shrnutí z 18.1.2026 popisuje pravidla členství, tříleté mandáty a silné kontrolní pravomoci předsedy.
Vyvolalo to kontroverze ohledně přijatelnosti finančních podmínek a rozsahu moci trhu mezi potenciálními členy i veřejností.
📝
2025
Veřejné šíření Trumpova 21bodového plánu pro Pásmo Gazy a návrh mezinárodního orgánu pro správu Gazy s Trumpem v čele
Kontextové články z roku 2025 popisují dřívější verzi plánu s 21 body, demilitarizací, mezinárodní stabilizační silou a dočasnou technokratickou správou Gazy pod dohledem mezinárodního orgánu.
Položil základ pro pozdější návrhy na Radu míru a diskusi o mezinárodní správě Gazy.
🇺🇸
5. února 2025
Trump veřejně prohlásil, že USA převezmou kontrolu nad Pásmem Gazy a „převedou“ jeho správu a rekonstukci
Článek z 5.2.2025 uvádí Trumpovo prohlášení o převzetí Gazy a jejím přestavění, včetně možnosti nasazení amerických sil (později částečně zmírněno).
Vyvolalo mezinárodní pozornost a diskusi o proveditelnosti a právních/etických aspektech návrhu.
🚧
6. února 2025
Izraelský ministr obrany nařídil armádě připravit trasy pro údajný "dobrovolný" odchod obyvatel Gazy
Článek z 6.2.2025 popisuje rozkazy k přípravě tras pro odchod Gazanů a plánování logistiky přesunů.
Ukázalo to, že některé izraelské orgány uvažovaly o praktických krocích spojených s přemístěním obyvatel Gazy, což zvýšilo napětí s řadou států, které takové řešení odmítají.
🏅
7. července 2025
Netanjahu oznámil nominaci Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír a současně probíhaly návrhy na „humanitární město“ v jižní Gaze
Článek z 8.7.2025 uvádí, že Netanjahu chce nominovat Trumpa a že izraelský ministr obrany předložil plán humanitárního města pro shromáždění obyvatel Gazy.
Signalizovalo to politickou podporu některých izraelských představitelů a zároveň kontroverzní návrhy na řešení obyvatelstva Gazy.
⚖️
konec roku 2025
Vyhodnocení roku 2025: příměří v Gaze zůstává křehké a diskuse o tom, kdo spravuje Gazu, přechází do centra pozornosti
Analytický článek z 30.12.2025 shrnuje, že příměří prosazované USA je křehké a klíčovým problémem zůstává otázka správy a financování Gazy.
Posílilo to tlak na vytvoření praktického rámce správy (včetně mezinárodního dohledu a financování), čímž se otevírá prostor pro iniciativy jako Rada míru.
13. července 2025
Deadline, o které se v některých článcích hovořilo jako o cílovém datu pro dosažení příměří v Gaze (označeno v článku jako "do konce tohoto týdne, tedy zřejmě do 13. července")
Článek z 8.7.2025 uvádí ambici dosáhnout příměří do zhruba 13. července 2025.
Ukázalo to na tlak na rychlé dosažení klidového režimu a na naléhavost hledání mechanismů správy a rekonstrukce Gazy.
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Rada je orgán nebo skupina lidí, která dává doporučení, názory nebo pokyny při rozhodování. Může jít o bankovní radu, správní radu firmy nebo jiný poradní orgán, který přímo participuje na rozhodování nebo ovlivňuje rozhodnutí odpovědných osob.

⚙️
Jak to funguje

Rada se skládá z členů, kteří odborně posuzují informace a navrhují řešení – například doporučí určitou strategii, odmítnou návrh nebo poskytnou doplňující informace. Její doporučení mohou být závazná nebo jen orientační; v praxi rada často spolupracuje s vedením organizace a kombinuje odborné znalosti s lokálními znalostmi rozhodujících osob.

🎯
Proč je to důležité

Složení a pravomoci rady ovlivňují transparentnost a kontrolu rozhodování: silná, nezávislá rada může snížit riziko chyb nebo konfliktu zájmů, zatímco slabá či netransparentní rada může vést k špatným rozhodnutím. Pro čtenáře ekonomických zpráv to znamená, že informace o tom, kdo v radě sedí a jaká má pravomoc, pomáhají odhadnout kvalitu rozhodnutí institucí (např. banky nebo firmy).

💡
Co to je

Poplatek je peněžní částka, kterou jednotlivec nebo firma jednorázově nebo opakovaně zaplatí někomu jinému. Často jde o platbu veřejným institucím (např. městu, úřadu nebo státu), ale poplatky se vyskytují i v soukromém sektoru (bankovní poplatky, jízdné apod.).

⚙️
Jak to funguje

Poplatek může být pevná částka (paušál) nebo přirážka k ceně služby. Určují ho zákony nebo pravidla poskytovatele služby — například město stanoví místní poplatek za psa, stát vybírá dálniční poplatek a banka účtuje poplatek za vedení účtu. Platbu platí uživatel služby; příjemcem jsou veřejné rozpočty nebo soukromý poskytovatel.

🎯
Proč je to důležité

Poplatky jsou klíčové, protože představují důležitý příjem pro veřejné rozpočty, jako jsou rozpočty obcí nebo státu. Jejich výběr je upraven zákonem (např. daňovým řádem), což zajišťuje regulované financování veřejných služeb a transparentnost.

Donald Trump

americký podnikatel a politik

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/83/TrumpPortrait.jpg

Pozice: prezident Spojených států amerických (20. ledna 2025 - dosud)

Narození: 14. června 1946

Místo narození: Jamaica Hospital Medical Center

Státní občanství: Spojené státy americké

Politická strana: Republikánská strana (Invalid Date - dosud)

Web: https://donaldjtrump.com

Data pocházejí z datové položky WikiData

Otestujte se
Kvíz: Trumpova 'Rada míru' pro Pásmo Gazy
Palestina

stát na Blízkém východě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/00/Flag_of_Palestine.svg

Kontinent: Asie

Hlavní město: Jeruzalém

Rozloha: 6.02 tis. km²

Populace: 5.23 mil. (2021)

Měna: nový izraelský šekel

HDP: 19.11 mld. ILS (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 23. 1. 2026 2:48:46