Pokus o vraždu je trestný čin, kdy někdo jedná s úmyslem zabít jinou osobu, ale zabití se nezdaří. Nejde jen o plánování; pachatel musí vykonat konkrétní krok, který je „víc než jen příprava“. V různých právních systémech má tento čin trestní postih podobný vraždě.
Československá účast v pokusu o atentát na Mussoliniho
Masaryk financoval pokus o atentát na Benita Mussoliniho v roce 1925 s českou stopou
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
V listopadu 1925 se Tito Zaniboni pokusil zavraždit Benita Mussoliniho z hotelového pokoje v Římě, ale pokus byl zmařen jeho zatčením před jeho uskutečněním. Zaniboni dostal 300 tisíc franků od československých sociálních demokratů, kteří financování zkoordinovali prostřednictvím peněz získaných z Prahy, údajně pod patronátem Tomáše Garrigue Masaryka. I přesto, že italský tisk odhalil československou stopu v této konspiraci, mezistátní vztahy mezi Itálií a Československem zůstaly formálně korektní. Zaniboni byl za pokus o atentát odsouzen na 30 let vězení a jeho opoziční postoj vůči fašismu přetrval během jeho uvěznění.
Zdroje:
Masaryk financoval pokus o atentát na Benita Mussoliniho v roce 1925 s českou stopou
Přehled citací
Starý Masaryk nám pomáhal
Kdo si polepší, kdo tratí?
Tito Zaniboni
Italský poslanec a atentátník; pokus o zabití Mussoliniho vedl k jeho dlouhému odsouzení a věznění a k diplomatickému napětí mezi Itálií a Československem.
Československá sociálně demokratická strana
Strana byla zapojena do financování italského protifašistického hnutí, což vedlo k obviněním a diplomatické kritice ze strany italského fašistického tisku.
Tomáš Garrigue Masaryk
Prezident Československa byl dle vyšetřování a výpovědí spojován s finančními kanály podporujícími atentátníkův čin, což oslabilo jeho pozici v očích Itálie a vyvolalo diplomatické tření.
Italská vláda (režim Mussoliniho)
Režim čelil vnitřnímu napětí mezi potrestáním atentátníka a současným poskytováním podpory jeho rodině, což ukazuje složitost politické reakce a mezinárodních důsledků.
Benito Mussolini
Italský diktátor byl cílem atentátu, který posílil jeho obraz jako oběti a zároveň vyvolal mezinárodní napětí; vláda zároveň projevila rozporné chování poskytováním pomoci atentátníkovi rodině.
Italský fašistický tisk
Tisk využil případ k silné kritice Československa a sociálních demokratů, čímž posílil domácí propaganda proti zahraničním oponentům režimu.
Dříve jsme psali...
4.11.1925
Den pokusu o atentát
(26. 11. 2025)
300 000 F
Poskytnutá částka
(26. 11. 2025)
Tito Zaniboni
Atentátník a poslanec
(26. 11. 2025)
30 let
Trest odnětí svobody
(26. 11. 2025)
T. G. Masaryk
Jméno zapojené do finančních kanálů
(26. 11. 2025)
Praha→Řím
Směřování financí a akce
(26. 11. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
International Comparison
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Soud posuzuje dva prvky: úmysl zabít (tzv. guilty mind) a konkrétní čin směřující k zabití (substantial step). Například vytažení zbraně a střelba jsou kroky směrem k vraždě; pouhý plán nebo hrozba obvykle nestačí. V praxi bývá těžké úmysl dokázat, proto jsou někdy předkládány méně závažné alternativní obžaloby, např. pokus o těžké ublížení na zdraví.
Proč je to důležité
Pokus o vraždu má vážné právní následky — v některých zemích hrozí trest až doživotního vězení. Rozdíl mezi pokusem a dokonáním ovlivňuje trest i obranu (např. nelze použít některé omluvy jako nátlak).
Co to je
Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) byl československý politik, filozof a první prezident ČSR. Vedl zahraniční odboj v době 1. světové války, stál u zrodu samostatného Československa (1918) a v meziválečném období formoval československou politiku a veřejný život.
Jak to funguje
Masaryk kombinoval akademickou práci, veřejné vystupování a diplomatické kontakty. V exilu přesvědčoval státníky a organizoval legionáře a krajanské sbory, psal politické texty (např. Nová Evropa) a spolu s Benešem a Štefánikem vytvořil Československou národní radu, která přispěla k mezinárodnímu uznání nového státu.
Proč je to důležité
Masarykova činnost přivedla k nezávislosti miliony Čechů a Slováků a položila základy demokratické republiky. Jeho rozhodnutí a kontakty ovlivňují dodnes interpretaci meziválečné politiky, veřejné důvěry i diskusí o financování či vlivu tzv. „hradní politiky“ v historických sporech.
Benito Mussolini
italský politik a diktátor

Povolání: novinář, učitel, politik
Narození: 29. července 1883
Místo narození: Predappio
Úmrtí: 28. dubna 1945
Místo úmrtí: Giulino
Státní občanství: Italská sociální republika
Politická strana:
- Fašistická strana republikánská (1943 - 1945)
- Národní fašistická strana (1921 - 1943)
- Fasci Italiani di Combattimento (1919 - 1921)
- Revolutionary Fascist Party (1915 - 1921)
- Italská socialistická strana (1901 - 1914)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Kvíz: Pokus o atentát na Mussoliniho (1925)
Itálie
stát v jižní a západní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Řím (2. června 1946 - dosud)
Rozloha: 302.07 tis. km²
Populace: 58.85 mil. (2023)
Měna: euro (leden 2002 - dosud)
HDP: 2.01 bil. EUR (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 1. 2026 8:16:19