Vakcína je látka, kterou dostane člověk, aby jeho imunitní systém vyrobil obranu proti konkréní nemoci, aniž by onemocněl. Očkování vede k tvorbě protilátek a buněčné imunity, takže tělo pozná a rychle zvládne skutečný patogen.
Vliv mRNA vakcíny na léčbu rakoviny
Steven Lin a jeho tým zjistili, že mRNA vakcína proti covidu zvyšuje účinnost léčby rakoviny
Mizící téma o
technologii a vývoji
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Studie vedená Stevenem Linem zjistila, že mRNA vakcína proti covidu může významně podpořit léčbu rakoviny, konkrétně u pacientů s rakovinou plic. Imunitní systém, který normálně toleruje nádory, je schopný zvýšit svůj výkon při léčbě inhibitory imunitních kontrolních bodů. Po očkování touto vakcínou se průměrná doba přežití pacientů prodloužila z 21 na 37 měsíců. Studie poukazuje na důležitost načasování vakcinace, kdy nejlepší účinky byly pozorovány, když vakcinace proběhla do 100 dnů od zahájení léčby, ideálně do 30 dnů.
Zdroje:
Nejnovější
Steven Lin a jeho tým zjistili, že mRNA vakcína proti covidu zvyšuje účinnost léčby rakoviny
14. 11. 2025: Očkování pacientů s melanomem a rakovinou plic mRNA vakcínou proti covidu výrazně zlepšilo reakci na imunitní léčbu a prodloužilo přežití.
Kontext
Dříve jsme psali...
Související
Příbuzná témata
Jak šel čas
Historický kontext
🧪
2025
Studie Stevena Lina: mRNA vakcína proti covidu zvyšuje účinnost inhibitorů imunitních kontrolních bodů u pacientů s rakovinou plic
Z CURRENT článku: tým Stevena Lina z University of Texas v Houstonu analyzoval pacienty s melanomem a rakovinou plic, kteří byli očkováni mRNA vakcínou proti covidu.
U pacientů s rakovinou plic se průměrná doba přežití prodloužila z 21 na 37 měsíců; zvýrazněn význam načasování vakcinace (nejlepší účinek do 100 dnů od zahájení léčby, ideálně do 30 dnů).
🔬
2025
Výsledky preklinického výzkumu Eliase Sayoura: tukové kapénky v mRNA vakcíně aktivují specifické imunitní buňky
Z CURRENT článku: studie týmu Eliase Sayoura z University of Florida na myších odhalila mechanismus — tukové (lipidové) kapénky obsažené v mRNA vakcíně aktivují imunitní buňky.
Poskytuje možnou biologickou explanaci, proč mRNA vakcíny (na rozdíl od tradičních vakcín) mohou posílit protinádorovou imunitu.
💸
2015
Rozvoj mRNA technologií a jejich financování urychleno investicemi před a během pandemie covidu-19
Z CONTEXT článku (Ekonom.cz): do roku 2015 byly investice do mRNA R&D ~500 milionů USD; v prvním roce pandemie to bylo přes 9 miliard USD.
Umožnilo rychlý rozvoj a nasazení mRNA vakcín, čímž otevřelo cestu k aplikacím mRNA v jiných oblastech, včetně onkologie.
🏛️
2021
AstraZeneca a Oxford: pokrok ve vývoji protinádorové terapeutické vakcíny a zahájení testování na lidech
Z CONTEXT (Hospodářské noviny, 17.9.2021): vakcína využívající technologie z covidového vývoje vstupuje do klinických testů; první studie měla zařadit 80 pacientů s pomalu vyvíjejícím se karcinomem plic.
Demonstrovala zájem a možnost využití vakcín (včetně genetických přístupů) přímo v onkologii; podpořila další výzkum terapeutických vakcín proti nádorům.
🦠
2015
Schválení onkolytické virové terapie T-VEC pro pokročilý melanom (příklad imunoterapeutického přístupu využívající virus)
Z CONTEXT (vikend.hn a další): historie využití virů v léčbě rakoviny; v roce 2015 schválení T-VEC jako první širší virové onkolytické terapie.
Potvrdilo, že virové přístupy k léčbě nádorů mohou být klinicky účinné a otevřelo cestu k dalším imunomodulačním strategiím, což souvisí s ideou využití covidových vakcín/virus‑indukované imunity pro onkologii.
🧬
2025-01-03
Publikace studie Ankita Bharata (Northwestern): SARS-CoV-2 infekce u myší mobilizuje monocyty a NK buňky, které mohou ničit nádory
Z CONTEXT (vikend.hn, 3.1.2025): experimenty na myších ukázaly, že těžká imunitní reakce na SARS‑CoV‑2 vede k aktivaci monocytů a NK buněk, které napadají nádorové buňky.
Podpořilo myšlenku, že aktivace imunitního systému související s virem či vakcínou může mít protinádorový efekt; zároveň varuje, že přenos z myší na lidi není automatický.
🚀
2020–2025
Růst zájmu a klinických aktivit: BioNTech, Moderna a další vyvíjejí mRNA vakcíny zaměřené na rakovinu
Z CONTEXT článků (HN a Ekonom.cz): po úspěchu covidových mRNA vakcín firmy intenzivně investují do onkologických mRNA vakcín; BioNTech testoval mRNA vakcínu proti rakovině kůže a pokračoval ve fázích klinických studií.
Posun k terapeutickým mRNA přístupům v onkologii a zahájení klinických studií na lidech, čímž se zvyšuje relevance výsledků běžných vakcín pro léčbu nádorů.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Vakcíny obsahují oslabené nebo usmrcené části patogenu, jeho bílkoviny, geny (DNA/RNA) nebo syntetické peptidy. Po aplikaci tělo rozpozná tyto části jako cizí a vytvoří imunitní odpověď — připraví protilátky a paměťové buňky, které při skutečné nákaze reagují rychleji. Některé vakcíny potřebují opakování nebo adjuvans (zesilovač účinku); živé oslabené vakcíny obvykle dávají silnější imunitu, inaktivované vyžadují více dávek.
Proč je to důležité
Vakcíny chrání jednotlivce před vážným onemocněním a snižují šíření nemocí v populaci, čímž brání epidemiím. Dobré očkovací programy šetří zdravotnictví i životy; problémy se skladováním nebo nedůvěra veřejnosti ale snižují účinnost očkování.
Co to je
Očkování (vakcinace) je lékařský zákrok, kdy se tělo seznámí s oslabeným nebo zcela neškodným kusem mikrobu, aby si vytvořilo paměť imunitního systému. Cílem je zabránit nemoci nebo zmírnit její průběh, i když ne všichni po očkování získají plnou ochranu.
Jak to funguje
Vakcína předloží imunitě konkrétní antigeny původce tak, aby nevyvolala těžké onemocnění, ale změnila imunitu tak, že při skutečném setkání s patogenem zareaguje rychleji a silněji. Vakcíny mohou obsahovat oslabené nebo usmrcené mikroby, jejich části, toxoidy, rekombinované proteiny nebo genové (mRNA) instrukce; často se přidávají látky (adjuvans), které zesilují odpověď.
Proč je to důležité
Očkování výrazně snižuje nemocnost a úmrtí a pomáhá chránit i lidi, kteří se nemohou očkovat (kolektivní imunita). Současně se musí sledovat bezpečnost a vedlejší účinky; o některých vakcínách se vede veřejná debata, protože u velmi vzácných reakcí se zkoumá poměr přínosů a rizik.
Otestujte se
Kvíz: mRNA vakcíny a jejich vliv na léčbu rakoviny (studie Stevena Lina)
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 1. 2026 0:40:10