Jmenování ústavních soudců Bartoně a Smolka
Senát schválil ústavní soudce Bartoně a Smolka, u kterého ožívá kauza kupčení s vízy na ambasádě
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Senát schválil jmenování Michala Bartoně a Martina Smolka jako ústavních soudců. Martin Smolek je kritizován kvůli kauze whistleblowerky Jany Chaloupkové, která odhalila prodej víz na marocké ambasádě. Chaloupková byla následně neoprávněně odvolána, což potvrdil soud. Senátoři kritizovali Smolka za možné poškození pověsti a zdůraznili potřebu odvahy u ústavních soudců.
Zdroje:
Senát schválil ústavní soudce Bartoně a Smolka, u kterého ožívá kauza kupčení s vízy na ambasádě
Přehled citací
Už dříve jsem avizoval, že bych v něm rád posílil expertizu v oblasti ústavního práva, ale také evropského a mezinárodního práva
Grilování
Ústavní soudce musí mít odvahu jít proti proudu
Kdo si polepší, kdo tratí?
Martin Smolek
Jmenování Smolka na ústavního soudce je kontroverzní kvůli jeho roli v kauze whistleblowerky Jany Chaloupkové; čelí výhradám některých senátorů ohledně morální odvahy a loajality, což může ovlivnit jeho legitimitu jako soudce.
Ústavní soud (instituce)
Složením nových soudců by se měl soud posílit odborně, avšak kontroverzní nominace (zejména Smolka) mohou dočasně oslabit jeho veřejnou důvěryhodnost a vnímanou nestrannost.
Jana Chaloupková
Whistleblowerka, jejíž původní oznámení o korupci při vydávání víz bylo soudně shledáno oprávněným; její případ je nyní znovu vnímán v souvislosti s nominací Smolka a ovlivňuje veřejné a politické vnímání kauzy.
Prezident Petr Pavel
Prezident hájí nominace jako krok k posílení odbornosti Ústavního soudu, ale nominace Smolka přinesla kontroverze, které mohou zhoršit veřejné vnímání prezidentova výběru a vyvolat politickou kritiku.
Senát (senátoři kritici: Hana Kordová Marvanová, Pavel Fischer)
Část Senátu kritizovala Smolka za morální otázky související s vízovou kauzou; tato kritika poukazuje na rozpor mezi legislativní kontrolou a prezidentovým výběrem, což může oslabit důvěru v proces jmenování.
Ministerstvo zahraničí ČR
Kauza víz a postup na ambasádě v Rabatu vrhá stín na dřívější praxi ministerstva a vyvolává otázky ohledně interního dohledu a odpovědnosti; návrat Chaloupkové po soudním rozhodnutí tento obraz jen částečně koriguje.
Michal Bartoň
Schválení Bartoně je vnímáno jako posílení odbornosti Ústavního soudu v oblasti ústavního práva díky jeho akademické praxi a zkušenostem; většina výborů ho doporučila téměř jednohlasně.
Dříve jsme psali...
Michal Bartoň
Nový ústavní soudce
(20. 10. 2025)
Martin Smolek
Nový ústavní soudce
(20. 10. 2025)
schváleno
Senát schválil nominace
(20. 10. 2025)
2019
Rok whistleblowingu
(20. 10. 2025)
Jana Chaloupková
Whistleblowerka (víza)
(20. 10. 2025)
Petr Pavel
Prezident jmenuje soudce
(20. 10. 2025)
Co a kdy?
Michal Bartoň — odborník na svobodu projevu a akademický představitel
Michal Bartoň je český právník a docent ústavního práva, specializující se na základní práva a otázky svobody projevu; v roce 2024 obdržel medaili Antonína Randy za vědeckou činnost.
V akademické oblasti působí jako vedoucí Katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Palackého. Po promoci v roce 1999 pokračoval doktorským studiem na Masarykově univerzitě (doktorát 2005) a habilitoval se v oboru ústavní právo a státověda v roce 2012 s prací Svoboda projevu: principy, garance, meze. V rámci fakulty zastával řadu funkcí v akademické samosprávě, byl dlouhodobě členem Akademického senátu, v letech 2009–prosinec 2024 jeho předsedou, v letech 2006–2007 působil jako proděkan a v minulosti byl také senátorem v akademickém senátu univerzity.
Vědecky a pedagogicky publikuje a vyučuje řadu ústavněprávních předmětů; je spoluautorem učebnic, komentáře k Listině základních práv a svobod a dalších monografií a článků věnovaných základním právům a organizačnímu ústavnímu právu. Během kariéry vystoupil na mezinárodních konferencích včetně Mexika, Francie, Polska, Itálie a Slovenska.
Do praxe ústavního soudnictví je zapojen od roku 2013 jako asistent soudce na Ústavním soudu. V roce 2024 byl mimo jiné nominován na soudce Ústavního soudu fakultou, v roce 2025 jej prezident navrhl a Senát jeho jmenování schválil.
Příbuzná témata
Co se děje
Schválení dvou nových ústavních soudců Senátem
Srovnání před a po
Volná místa v senátu Ústavního soudu po odchodu soudců (nezaplněno)
Senát schválil Michala Bartoně a Martina Smolka; prezident je má jmenovat do Ústavního soudu
Dosavadní složení s různým věkem a odborností; probíhající obměna soudu
Přírůstky odbornosti v ústavním a mezinárodním právu (Bartoň i Smolek), zohlednění zkušeností s EU u Smolka
Smolek působil jako vládní zmocněnec u SDEU a vrchní ředitel právní a konzulární sekce; někteří senátoři měli výhrady
Schválení proběhlo i přes kontroverzi kolem vízové kauzy whistleblowerky Jany Chaloupkové; někteří senátoři vyjádřili morální výhrady vůči Smolkovi
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
Petr Pavel
prezident"Už dříve jsem avizoval, že bych v něm rád posílil expertizu v oblasti ústavního práva, ale také evropského a mezinárodního práva,"
Historický kontext
Michal Bartoň
český právník
Povolání: právník, vysokoškolský učitel
Narození: 1976
Státní občanství: Česko
Data pocházejí z datové položky WikiData
Kvíz: Schválení Bartoně a Smolka na Ústavní soud
Martin Smolek
český právník a diplomat, zabývá se právem životního prostředí a zemědělským právem
Povolání: advokát
Narození: 26. února 1976
Místo narození: České Budějovice
Státní občanství: Česko
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 13:23:11