Bezpečnostní informační služba (BIS) je česká státní zpravodajská služba zaměřená na vnitřní bezpečnost (kontrarozvědka). Shromažďuje a vyhodnocuje informace, které ohrožují ústavní zřízení, demokracii nebo významné ekonomické zájmy ČR. Vznikla v roce 1994 a je pod odpovědností vlády.
Vyhoštění běloruského diplomata a špionáž v Evropě
Macinka zmírnil omezení cestování ruských diplomatů do Česka proti doporučením tajných služeb
Uzavřené téma o
politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejnověji ministr Macinka zmírnil omezení cestování ruských diplomatů do Česka a zavádí méně přísná pravidla než ta doporučená tajnými službami a předchozí vládou [2].
Původní vyhoštění běloruského diplomata bylo odůvodněno jeho napojením na běloruskou tajnou službu KGB; tento zásah následoval po rozbití běloruské zpravodajské sítě, na čemž BIS spolupracovala s Rumunskem a Maďarskem [1].
Dřívějšími reakcemi na odhalenou špionáž byly výzvy ministra zahraničí Lipavského a šéfa BIS Koudelky k omezení pohybu ruských a běloruských diplomatů v rámci Schengenu a dozor nad vyhoštěním ze strany Eurojustu v Haagu; nová opatření Macinky však tuto linii zmírňují [1][2].
Zdroje:
Nejnovější
Macinka zmírnil omezení cestování ruských diplomatů do Česka proti doporučením tajných služeb
28. 1. 2026: Ministr Macinka zavedl mírnější pravidla pro cesty ruských diplomatů do Česka, místo přísnějších opatření doporučených předchozí vládou a tajnými službami.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
28. ledna 2026
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl zavést benevolentnější pravidla pro cestování ruských diplomatů v schengenském prostoru
2
Vysoký dopad
8. září 2025
Tento případ ukazuje, že nesmíme nechat Schengen zneužívat k nepřátelským aktivitám. Agenti krytí diplomatickými výsadami nesmí mít volný prostor k působení v celé Evropě. Budu dál prosazovat na evropské úrovni příslušná omezení, v prvé řadě vůči ruským diplomatům
3
Střední dopad
8. září 2025
Je to další z řady případů, který ukazuje, jak je v současné bezpečnostní situaci mezinárodní spolupráce zásadní. Je to zároveň i odpověď těm, kteří tvrdí, že spolupráce zpravodajských služeb údajně nefunguje
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Rusko (ruské zpravodajské služby)
Ruské zpravodajské služby jsou identifikovány jako aktivní a eskalující hrozba v Evropě, včetně pokusů o diverzní a špionážní aktivity.
Běloruská KGB
Běloruská KGB budovala v Evropě rozsáhlou agenturní síť za účelem získávání utajovaných informací, která byla rozbita BIS a partnery.
Bezpečnostní informační služba (BIS)
BIS sehrála klíčovou roli při odhalení a rozbití běloruské zpravodajské sítě a posílila svou pozici v mezinárodní spolupráci zpravodajských služeb.
České ministerstvo zahraničí
Rozdílné přístupy ministrů (Lipavský vs. Macinka) mění režim pohybu ruských diplomatů a ovlivňují bezpečnostní doporučení, což má politické i bezpečnostní dopady.
Petr Macinka
Jako nový ministr zahraničí zmírnil omezení pohybu ruských diplomatů v Česku, čímž podle zpravodajských služeb zvýšil riziko zpravodajských aktivit v zemi.
Evropské zpravodajské služby (kolektivně)
Spolupráce evropských zpravodajských služeb vedla k odhalení sítě a ukazuje rostoucí koordinaci proti ruským a běloruským operacím.
Jan Lipavský
Jako ministr prosazoval omezení pohybu ruských a běloruských diplomatů v EU, čímž zvyšoval tlak na omezení zpravodajských aktivit cizích služeb.
Eurojust
Eurojust dozoruje a koordinuje přeshraniční vyšetřování kauzy, čímž posiluje právní a justiční spolupráci mezi státy.
Obyvatelstvo / spotřebitelé Schengenu
Změny v režimu pohybu diplomatů ovlivňují bezpečnostní riziko i svobodu pohybu občanů; omezení mohou zvýšit bezpečnost, zmírnění svobody pohybu diplomatů může riziko zvyšovat.
Kontext
Dříve jsme psali...
Česko vyhostilo běloruského diplomata za práci pro tajnou službu KGB.
BIS společně s Rumunskem a Maďarskem rozbila běloruskou zpravodajskou síť působící v několika evropských zemích. Jak funguje špionáž
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
BIS získává informace z otevřených zdrojů, od lidí spolupracujících se službou (agenti), od jiných tajných služeb a technickými prostředky (např. odposlechy, sledování). Na některé zásahy potřebuje soudní svolení (odposlechy) nebo souhlas vedení; nemá policejní pravomoci, takže trestní stíhání provádí policie. Organizace má vnitřní kontrolu (inspekce, odbor vnitřní bezpečnosti, interní audit) a vnější dohled vládou a parlamentní komisí.
Proč je to důležité
BIS brání stát proti terorismu, špionáži, extremismu, kyberútokům a ohrožením hospodářských zájmů — tedy chrání bezpečnost občanů a fungování státu. Její zjištění mohou vést k odhalení špionážních sítí nebo zabránění útoků, a proto ovlivňují politická rozhodnutí i veřejnou bezpečnost.
Co to je
Schengenský prostor je oblast 29 evropských států, kde lidé mohou překračovat vnitřní hranice bez pravidelných pasových kontrol. Jde o společné pravidlo založené na Schengenské dohodě z roku 1985 a pozdějších úmluvách.
Jak to funguje
Státy zrušily běžné kontroly uvnitř oblasti a místo toho kontrolují těsně vnější hranice (letiště, přístavy, silniční hraniční přechody). Vznikl Schengenský informační systém (SIS), kam se zapisují lidé, kterým je zakázán vstup, a policie si tam ověřuje údaje. Vnitřní kontroly lze dočasně obnovit při hrozbě veřejného pořádku, bezpečnosti nebo při mimořádných událostech (např. pandemie).
Proč je to důležité
Schengen usnadňuje obchod, cestování a dojíždění do práce v rámci Evropy a zrychluje dopravu přes hranice. Zároveň klade větší odpovědnost na ochranu vnějších hranic a sdílení informací mezi státy, takže rozhodnutí jedné země o omezení pohybu (např. obnovení kontrol) ovlivní všechny ostatní.
Otestujte se
Kvíz: Změny pravidel pro cestování ruských diplomatů do Česka
Bezpečnostní informační služba
česká civilní zpravodajská služba
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 17:01:48