Plynovod je síť potrubí, která přepravuje hlavně zemní plyn na velké vzdálenosti. Vede většinou pod zemí a spojuje zdroje plynu (pole, terminály) s městy, průmyslem nebo jinými státy.
Třicetiletá dohoda Gazpromu s Čínou o Síle Sibiře 2
Česko usiluje o miliardové dodávky plynu z Ázerbájdžánu od roku 2028
Uzavřené téma o
politice a odvětví
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Česko plánuje od roku 2028–2029 odebírat až 2 miliardy m3 zemního plynu ročně z Ázerbájdžánu, s očekávaným zahájením dodávek mezi lety 2028 a 2029 [2].
Původní hlavní linie tématu zůstává: Gazprom a Čína podepsaly třicetiletou smlouvu o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2, který má podle dřívějších oznámení ročně dodat až 50 miliard m3 a nabízet Číně výhodnější ceny než Evropě; Čína projekt tehdy oficiálně nepotvrdila, avšak obě země uzavřely více než dvacet dohod včetně energetiky [1].
Gazprom také plánoval zvýšit dodávky přes existující plynovod Síla Sibiře 1 ze 38 na 44 miliard m3 ročně podle původních zpráv; novější článek o dodávkách z Ázerbájdžánu téma nerozporuje, ale rozšiřuje kontext dodavatelských zdrojů pro Evropu a střední Evropy [1][2].
Téma se rozšířilo z čistě rusko‑čínské dohody o širší kontext evropských snah diverzifikovat dodávky plynu: zařazení plánovaných dodávek z Ázerbájdžánu ukazuje, že některé evropské státy (konkrétně Česko) aktivně hledají alternativní zdroje od roku 2028/2029, což doplňuje původní geopolitický rozměr ruské dohody s Čínou [2][1].
Zdroje:
Nejnovější
Česko usiluje o miliardové dodávky plynu z Ázerbájdžánu od roku 2028
27. 4. 2026: Česko plánuje ročně odebírat dvě miliardy metrů krychlových plynu z Ázerbájdžánu s očekávaným začátkem dodávek mezi lety 2028 a 2029.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
2. září 2025
Síla Sibiře 2 bude největším a kapitálově nejnáročnějším plynovým projektem na světě
2
Střední dopad
20. února 2024
nevidí potřebu
3
Střední dopad
8. dubna 2015
Chceme hrát mnohem větší roli na asijském trhu
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Gazprom
Ruský státní plynárenský gigant získal klíčové kontrakty a rozšíření kapacit pro export do Číny i Evropy, zároveň čelí finančním problémům a závislosti na nových trzích.
ČEZ
Polostátní energetická skupina aktivně zajišťuje alternativní dodávky (LNG) a kapacity pro Česko, ale nese riziko kreditní expozice vůči ruským kontraktům a vysokých cen plynu.
Česká republika (stát)
Stát financuje a garantuje infrastrukturu (TAL, LNG kapacity) pro diverzifikaci dodávek; výsledek snižuje závislost na Rusku, ale vyvolává náklady a politická rizika.
Český průmysl a velcí odběratelé plynu (např. chemie, sklářství)
Průmysl čelí vysokým cenám plynu, narůstajícím nákladům a provozním rizikům; některé podniky uvažují o nahrazení plynu či omezování výroby.
Evropská unie (instituce)
EU prosazuje společná opatření (sankce, společné nákupy, cíle zásobníků) s cílem snižovat závislost na ruském plynu; implementace je ale rozdílná a vyvolává náklady i politické spory.
České domácnosti (spotřebitelská skupina)
Spotřebitelé čelí vyšším cenám energií a nárůstu regulovaných poplatků v důsledku přechodu na nové zdroje a investic do infrastruktury.
Nizozemská Gasunie
Provozovatel LNG terminálů rozšiřuje kapacity (Eemshaven, Rotterdam), což posiluje energetickou bezpečnost Česka a Evropy a snižuje závislost na Rusku.
České zásobníky plynu / Mero (operator ropovodů)
Rozšíření infrastruktury (TAL, zásobníky) zvýší energetickou bezpečnost Česka a umožní snížit dovoz ruské ropy, avšak investice nesou fiskální a provozní dopady.
Kontext
Dříve jsme psali...
Gazprom a Čína podepsaly třicetiletou smlouvu o plynovodu Síla Sibiře 2
Rusko a Čína uzavřely dlouhodobou smlouvu na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2 a zvýšení dodávek plynu do Číny. Detaily smlouvy i geopolitika
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
🔁
2026
Česko plánuje odebírat až 2 miliardy m3 plynu ročně z Ázerbájdžánu s očekávaným zahájením dodávek mezi lety 2028 a 2029
Z CURRENT článků: Česko‑ČEZ usiluje o kontrakt s Ázerbájdžánem; dodávky přislíbeny, podpis zatím není.
Diverzifikace českých zdrojů plynu směrem od Ruska; potenciální snížení závislosti na východních dodávkách od roku 2028/2029.
🛤️
rok 2019
Gazprom a Čína podepsaly třicetiletou smlouvu o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2 (oznámeno/podepsáno) s plánovanou kapacitou až 50 mld. m3/rok
Z CONTEXT článků: tisková oznámení o dohodě, cena měla být nižší než pro Evropu; Peking tehdy projekt oficiálně nepotvrdil.
Zaměření Gazpromu na asijské trhy jako kompenzace poklesu exportu do Evropy; strategické přesuny dodavatelských cest.
Ve srovnání s exportem do Evropy před rokem 2022 (maximálně ~177–200 mld. m3/rok) představuje 50 mld. m3 významný, ale nekompenzující objem
📈
2019
Gazprom zvýšil dodávky plynu do Číny dle předchozích dohod (Síla Sibiře 1) z 38 na 44 mld. m3/rok (oznámeno)
Z CONTEXT: Miller oznámil navýšení dodávek přes existující Sílu Sibiře 1.
Navýšení ruských dodávek do Asie v rámci přesunu exportní orientace; snížení nabídky do některých evropských kanálů.
🌍
2022
Evropské země začaly výrazně diverzifikovat dodávky plynu po ruské invazi na Ukrajinu (zahájení masivních nákupů LNG a zprovoznění terminálů)
Z CONTEXT a CURRENT: reakce EU po invazi 2022, rozvoj LNG terminálů (Eemshaven, další) a společné evropské nákupy do roku 2029.
Snížení závislosti EU na ruském potrubním plynu; vznik nových tras a kapacit pro LNG; zásadní změna trhu s plynem v Evropě.
Objemy nabídky při společném nákupu (97,4 mld. m3 nabídnuto) ukazují nárůst světové nabídky oproti předválečnému stavu
⚠️
2023
Gazprom výrazně omezil vývoz potrubního plynu do Evropy; společné evropské nákupy zahájeny jako reakce (kontext poklesu exportu)
Z CONTEXT: po invazi Gazprom ztratil evropský trh; EU organizovala společné nákupy do roku 2029.
Urychlení budování alternativních zdrojů (Norsko, LNG, Ázerbájdžán); tlak na reformu energetické bezpečnosti v EU.
⛴️
2024
Česko a další státy posilují smluvní vztahy a rezervace kapacit na LNG terminálech (př. ČEZ pronájem kapacity v Eemshavenu do 2027)
Z CONTEXT a CURRENT: ČEZ pronajalo kapacitu v Eemshavenu 5let (do 2027), Gasunie rozšiřuje terminály; to je krok k energetické nezávislosti.
Možnost dovozu LNG pro Česko; snížení rizika přímé závislosti na ruském potrubním plynu během 2020s.
⛔
rok 2027
Cílové datum EU pro možné úplné ukončení dovozu ruského plynu (zmíněno v kontextu diskusí a plánů)
Z CONTEXT: EU uvažovala o zákazu dovozu ruského plynu do konce roku 2027; tento termín formoval evropské plány diverzifikace.
Slouží jako politický cíl, který urychluje budování terminálů LNG a nové trasy; ovlivňuje rozhodování členských států a firem.
📅
14. dubna 2026
(souhrn z CURRENT) Současný plán Česka: očekávané zahájení dodávek plynu z Ázerbájdžánu mezi lety 2028–2029 (přislíbeno, kontrakt zatím nepodepsán)
Převzato přímo z CURRENT: ministr průmyslu a ČEZ usilují o realizaci kontraktu; Ázerbájdžán má kapacity a je atraktivní partner.
Pokud se realizuje, výrazně posílí energetickou diverzifikaci ČR a omezí expozici vůči východním trasám od konce 2020s.
Byl vybrán v přímém kontrastu k ruskému‑čínskému směru (Síla Sibiře 2) jako evropská alternativa
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Plyn se do potrubí vhání pomocí kompresorů a pohybuje se tlakem dál po trubkách z oceli nebo polyetylenu. Velké plynovody mezi státy mají vysoký tlak a svařované ocelové trubky, místní rozvody používají plast nebo měď. Na trase jsou armatury — uzávěry, filtry, regulátory a pojistky — které řídí tlak, čistotu a bezpečnost.
Proč je to důležité
Plynovody zajišťují levné a stálé dodávky energie pro domácnosti a průmysl a propojují země v dodavatelské síti. Přerušený nebo poškozený plynovod může omezit dodávky, zvýšit ceny energií a mít politické dopady mezi státy.
Co to je
Síla Sibiře je ruský plynovod z Dálného východu, který od roku 2019 vede zemní plyn z ložisek v Jakutsku a Irkutsku do Číny. Má tisíce kilometrů a jeho cílem je dlouhodobě dodávat desítky miliard krychlových metrů plynu ročně.
Jak to funguje
Plyn se těží v ruských poliích, přepraví potrubím stovky až tisíce kilometrů přes vnitrozemí až na hranici s Čínou a dále do čínské sítě. Trasa začíná u velkých nalezišť (např. Čajandinské), vede přes Blagověščensk a Chabarovsk a část spojuje s jinými ruskými plynovody; kapacita prvního potrubí je desítky miliard m³ ročně. Plánovaná „Síla Sibiře 2“ by vedla z jiného regionu (Jamalu) přes Mongolsko do Číny a měla by výrazně zvýšit dodávky, ale projekt dosud nebyl definitivně schválen.
Proč je to důležité
Plynovod mění geopolitiku dodávek energie: snižuje ruskou závislost na evropském trhu a zajišťuje Číně stabilní zdroj plynu. Má velký dopad na obchodní toky, ceny a bezpečnost dodávek; dohody o kapacitě a cenách ovlivňují, kolik plynu a za kolik ročně do Číny poteče.
Otestujte se
Kvíz: Diverzifikace dodávek plynu — Česko, Ázerbájdžán a Síla Sibiře
Gazprom
ruská akciová společnost exportující plyn
Země: Rusko (25. prosince 1991 - dosud)
_St_Petersburg._Russia.jpg)
Založil: vláda Ruské federace
CEO: Alexey Miller (leden 2001 - dosud)
Zaměstnanci: 466 (2018)
Sídlo: Petrohrad
Kapitál: 3.1 bil. (31. prosince 2017)
Výnosy: 6.32 bil. (2020)
Čistý zisk: 162.41 mld. (2020)
Bilance: 23.35 bil. (2020)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Čína
stát ve východní Asii
Kontinent: Asie
Hlavní město: Peking (1. října 1949 - dosud)
Rozloha: 9.6 mil. km²
Populace: 1.44 mld. (2021)
Měna: čínský jüan
HDP: 17.96 bil. CNY (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 6. 2026 18:54:44