Debata mezi Adamem Smithem a Bernardem Mandevillem

Adam Smith varoval před dnešní krizí kapitalismu a rostoucím veřejným dluhem

Uzavřené téma o ekonomice a společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejnovější článek upozorňuje, že Adam Smith varoval před problémy, které dnes vidíme u kapitalismu: rostoucím veřejným dluhem, vznikem monopolů a dominancí rentiérské ekonomiky, jež podle autorského výkladu vedou k postupnému úpadku systému [2].

Původní debata porovnává Smithův důraz na morální city a empatii jako zdroje prosperující společnosti s Mandevillovou tezí, že společenské dobro může vzniknout i z individuálních neřestí; tato kontrastní východiska tvoří jádro diskuse o tom, zda je lepší společnost založená na spolupráci nebo na sobectví [1].

Novější text rozšiřuje téma tím, že propojuje Smithovy myšlenky s moderními hrozbami pro tržní systémy (veřejný dluh, monopoly, rentiérství), čímž přesouvá pozornost z čistě morálního/filozofického sporu k praktickým institucionálním a makroekonomickým rizikům, které mohou omezit pozitivní efekty soucitu a spolupráce v ekonomice [2][1].

Celkově téma nyní zahrnuje jak historickou filozofickou debatu mezi Smithem a Mandevillem, tak soudobou interpretaci Smithových varování o strukturálních rizicích kapitalismu; starší texty kladly větší důraz na morální argumenty, novější článek přidává dopad institucionálních problémů na schopnost trhu přinášet obecné blaho [1][2].

Zdroje:

  1. Adam Smith měl pravdu. Jak otec kapitalismu varoval před dnešní ekonomikou

  2. Dobro a zlo v ekonomii: Co vede k bohatství? Sobectví, nebo laskavost?

Nejnovější
Adam Smith varoval před dnešní krizí kapitalismu a rostoucím veřejným dluhem
26. 1. 2026: Adam Smith předvídal současné problémy kapitalismu, jako je veřejný dluh, vznik monopolů a dominance rentiérské ekonomiky, které vedou k postupnému úpadku systému.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Obyvatelé totalitních režimů

V článcích jsou prezentováni jako ekonomicky znevýhodnění a chudší než obyvatelé demokratických zemí i v dlouhodobém horizontu.

Totalitní státy (Rusko, Čína, Severní Korea v diskusi)

Jsou v textech uváděny jako příklady režimů, které dlouhodobě nemohou dosáhnout prosperity srovnatelné s demokratickými státy kvůli korupci a omezené empatii ve společnosti.

Občané bohatých demokratických zemí

Žijí ve společnostech, kde vzájemná péče a laskavost korelují s vyšší prosperitou a lepší životní úrovní než v totalitních režimech.

Zastánci doktríny sobeckého ekonomického chování (ideologové sobectví)

Jejich pojetí ekonomie založené na čistém sebezájmu je zpochybňováno moderními argumenty o významu empatie a kolektivní péče, což oslabuje jejich ideologický vliv.

Adam Smith jako intelektuální autorita (dědictví jeho myšlenek)

Smithovy myšlenky jsou znovu interpretovány: jeho varování před elitními zájmy a význam morálky zvyšují poptávku po silnějších institucích a spravedlivějším zdanění, zatímco časté zjednodušení jeho názorů na sobectví je kritizováno.

Akademici a autoři ekonomických teorií (ekonomie chování, moralní ekonomie)

Behaviorální ekonomie a autoři prosazující význam empatie získávají vyšší relevanci a vliv v interpretaci ekonomických mechanismů.

Vysokopříjmové země se silnými institucemi (např. Švýcarsko, Irsko, Finsko)

Ilustrují spojitost mezi nízkou korupcí, silnými institucemi a vyšším bohatstvím, podporující argumenty pro morální a institucionální kvalitu jako zdroj prosperity.

Široká veřejnost v demokratických společnostech (voličská základna)

Může profitovat z politik směřujících k silnějším institucím, progresivnímu zdanění a podpoře sociální solidarity, jak doporučuje reinterpretace klasiků ekonomie.

Kontext
Dříve jsme psali...
Adam Smith versus Bernard Mandeville v debatě o tom, co vede k bohatství společnosti
Článek zkoumá, zda k bohatství vede spíše sobectví, nebo laskavost, a staví proti sobě teorie Mandevilla a Smithe.  Morálka versus zisk
Fakta
👤

Bernard Mandeville

Autor teze o neřestech
(24. 7. 2025)

👤

Adam Smith

Zakladatel moderní ekonomie
(24. 7. 2025)

🔄

empatie vs ego

Hlavní spor v článku
(24. 7. 2025)

📍

bohaté demokrat.

Lépe fungují podle Rifkina
(24. 7. 2025)

🔄

vysoké zadlužení

Problém globální ekonomiky
(26. 1. 2026)

📊

progresivní

Doporučené zdanění
(26. 1. 2026)

Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
⚠️
2026
Obnova Smithova varování o strukturálních rizicích kapitalismu
Z aktuálního shrnutí (publikováno 26. ledna 2026) vyplývá, že Adam Smith varoval před veřejným dluhem, vznikem monopolů a dominancí rentiérské ekonomiky a navrhoval institucionální řešení (nezávislá justice, antimonopolní zákony, progresivní zdanění).
Přesun diskuse z morální/filozofické roviny k praktickým institucionálním a makroekonomickým rizikům, které mohou omezit pozitivní efekty empatie a spolupráce.
Srovnává se s dnešní výraznou zadlužeností globální ekonomiky a problémem efektivního zdanění bohatých.
🤝
2025-07-24
Opětovné zdůraznění významu empatie a morálních citů pro prosperitu společnosti
Článek z 24. července 2025 porovnává Mandevillovu tezi o „neřestech vedoucích k blahobytu“ s Adamem Smithem, který klade důraz na empatii a morální city jako zdroj společenského bohatství.
Podpora interpretace, že laskavost a vzájemná péče přispívají k hospodářskému rozvoji a sociálnímu blahu.
Kontrastuje s modelem čistého egoismu běžným v některých moderních ekonomických výkladech.
📚
2022
Revitalizovaná debata Smith vs. Mandeville v českých komentářích
V roce 2022 vycházely texty (26. května a 18. srpna 2022) rozebírající Mandevillovu Bajku o včelkách a Smithovy Teorie mravních citů a Bohatství národů, s argumentem, že bohaté společnosti mohou být zároveň poctivé.
Upevnění historicko-filozofického rámce diskuse: ukazuje, že Smithovy myšlenky o empatii historicky kontrastují s Mandevillem a ovlivňují současné interpretace trhů.
Ukazuje, že empirické příklady (Švýcarsko, Finsko, atd.) podporují Smithovu pozici oproti Mandevillovi.
Adam Smith

britský ekonom a filozof

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0a/AdamSmith.jpg

Povolání: ekonom, spisovatel literatury faktu, filozof, spisovatel, vysokoškolský učitel, francouzští moralisté, vydavatel

Narození: Invalid Date

Místo narození: Kirkcaldy

Úmrtí: 17. července 1790

Místo úmrtí: Edinburgh

Státní občanství: Království Velké Británie

Data pocházejí z datové položky WikiData

Otestujte se
Kvíz: Smith vs. Mandeville a moderní rizika kapitalismu
Bernard Mandeville

French painter and lithographer (1921-2000)

Povolání: malíř, litograf

Narození: 16. listopadu 1921

Místo narození: Rouen

Úmrtí: 21. října 2000

Místo úmrtí: Paříž

Státní občanství: Francie

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 21:43:18