Srdeční choroby jsou souhrn nemocí, které postihují srdce nebo jeho cévy. Patří sem angina pectoris (bolest na hrudi), infarkt myokardu (odumření části srdce) a ischemická choroba způsobená zúženými věnčitými tepnami.
Prevence a léčba srdečních onemocnění v Česku
Proč Češi čelí tolika druhým infarktům a kde zdravotnictví selhává
Živé téma o
společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že sekundární prevence po infarktu v Česku výrazně selhává: téměř každý pátý pacient prodělá během pěti let další infarkt kvůli nedostatečné následné péči a slabé sekundární prevenci [6].
Hlavní prioritou zůstává včasná primární prevence a individuální přístup k pacientům; odborníci doporučují zahájit preventivní opatření včas a přizpůsobit péči jednotlivci, což může výrazně snížit úmrtnost na srdeční onemocnění[4].
Nové klinické poznatky z výzkumu poukazují na to, že rozložení tělesného tuku — zejména množství tuku kolem pasu a s ním spojené zánětlivé reakce — může být spolehlivějším prediktorem rizika srdečního selhání než BMI, což podporuje zaměření na ApoB a centrální obezitu v prevenci[5][1].
Preventivní opatření mají vysoký potenciál: odhady uvádějí, že až 80 % srdečních onemocnění lze předejít lepší prevencí, avšak efekt snižuje fakt, že zhruba polovina Čechů nechodí na preventivní prohlídky; Národní kardiovaskulární plán 2025–2035 klade důraz na prevenci a efektivní léčbu, přičemž vČesku se s hypertenzí léčí přes 2,2 milionu lidí a 40 % z nich jsou v produktivním věku[2][3].
Zdroje:
Proč mají Češi tolik druhých infarktů? Data naznačují, kde může být problém
Prevence je úplný základ, o zdraví se lidé musí začít starat mnohem dříve, říká Ašerová
Návod na silné srdce. Kdo se má ptát u doktora na ApoB protein a jakého čísla na hodinkách se bát
Infarkt v 50? To nechcete! ... aneb Jak na vysoký krevní tlak a cholesterol
Nejnovější
Proč Češi čelí tolika druhým infarktům a kde zdravotnictví selhává
03. 8. 2026: V Česku téměř každý pátý pacient po infarktu prodělá během pěti let další kvůli nedostatečné následné péči a špatné sekundární prevenci.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
3. srpna 2026
Za nejvíce alarmující považuji skutečnost, že mezi jednotlivými regiony existují tak výrazné rozdíly v následné péči
2
Střední dopad
3. srpna 2026
Pokud LDL cholesterol nekontrolujeme nebo ho správně neléčíme, tak zůstává pacient zbytečně vystaven vysokému riziku další kardiovaskulární příhody
3
Vysoký dopad
6. prosince 2022
Při infarktu je důležitá každá minuta. Srdeční buňky totiž začínají neúprosně odumírat, a pokud nemocný nekontaktuje co nejdříve záchrannou službu a snaží se bolest přechodit, může se stát, že odumře výrazná část srdeční svaloviny
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Pacienti s kardiovaskulárními onemocněními
Vyšší riziko závažných komplikací a úmrtí kvůli špatným stravovacím návykům, nedostatečné sekundární prevenci a regionálním rozdílům v následné péči.
Lidé s vysokým cholesterolem (včetně pacientů po infarktu)
Mnoho pacientů nedosahuje cílových hladin LDL a nejsou adekvátně léčeni či kontrolováni, což zvyšuje riziko opakovaného infarktu.
Praktičtí lékaři
Budou mít zvýšenou roli v prevenci a více povinností (častější laboratorní testy, vedení 80 % preventivních prohlídek), což zvyšuje zátěž i administrační požadavky.
Ministerstvo zdravotnictví / Národní zdravotní politika
Prosazuje systémová opatření (Národní plán, změny preventivních prohlídek) která mají zlepšit včasný záchyt a koordinaci péče, ale přinesou potřebu financí a implementace.
Regiony s horší následnou péčí (např. Královéhradecký a Ústecký kraj)
Zaostávají v následné péči po infarktu, což vede k vyšší míře opakovaných infarktů a horším výsledkům pacientů.
Pojišťovny a zdravotní systém (úhrady a prevence)
Budou čelit tlaku na financování rozšířené prevence a zároveň mohou profitovat z úspor dlouhodobě; je nutná lepší koordinace úhrad a incentiv pro lékaře.
Lidé s centrální obezitou / osoby s velkým obvodem pasu
Mají vyšší riziko selhání srdce i úmrtnosti i při normálním BMI; doporučuje se cílené sledování a intervence životního stylu.
Kardiologové a specializovaná kardiovaskulární centra
Očekává se posílení role při včasném záchytu a léčbě (Národní kardiovaskulární plán, centra pro kardiomyopatie) a zavádění nových diagnostik a terapií.
Klinika EliteMedical
Rozšiřuje nabídku preventivních programů a plánuje vstup na trh doplňků, čímž posiluje své obchodní a preventivní aktivity.
Kontext
Dříve jsme psali...
Tchajwanští vědci v Bostonu varují, že tuk kolem pasu předpovídá selhání srdce lépe než BMI
Množství tuku kolem pasu a zánětlivé reakce těla jsou spolehlivějšími ukazateli rizika selhání srdce než BMI. Poznej skutečné riziko
Karla Ašerová zdůrazňuje důležitost prevence a pečlivé péče o zdraví včas
Karla Ašerová upozorňuje, že lidské zdraví může významně ovlivnit prevence zahájená včas a individuální péče. Zjistit, jak začít včas
Národní kardiovaskulární plán 2025–2035 zdůrazňuje prevenci a efektivní léčbu v Česku.
V Česku se s hypertenzí léčí přes 2,2 milionu lidí, přičemž jejich počet stále roste a 40 % z nich je v produktivním věku. Praktické rady pro zdraví
Lékaři diskutují o rizicích vysokého tlaku a cholesterolu v Česku
Až 80 % srdečních onemocnění lze předejít lepší prevencí, ale polovina Čechů na prohlídky nechodí. Pravda o prevenci
Preventivní kardiolog Michal Vráblík radí, kdy se ptát lékaře na ApoB protein.
ApoB protein je podle odborníků klíčovým ukazatelem rizika srdečních onemocnění a měl by jej sledovat každý s vyšším množstvím tuku kolem pasu. Tipy pro zdravé srdce
Fakta
📊
1/3
Úmrtí na CVD v ČR
(3. 7. 2025)
📊
80%
Možných případů k prevenci
(4. 9. 2025)
📊
2,2M
Lidé léčení s hypertenzí
(11. 9. 2025)
📊
112/2000
Selhání srdce ve studii
(22. 4. 2026)
📊
20%
Druhý infarkt do 5 let
(3. 8. 2026)
📊
~10%
Druhý infarkt ve Švédsku
(3. 8. 2026)
Události
Co a kdy?
2025
Představení Národního kardiovaskulárního plánu 2025–2035 zaměřeného na prevenci, včasný záchyt a zlepšení léčby kardiovaskulárních onemocnění v Česku.
2025-07-03
Doporučení sledovat hodnotu ApoB jako citlivý ukazatel rizika spojeného s krevními tuky; upozornění na význam klidové tepové frekvence (nad 100 tepů/min) a dostupnost podcastu s těmito radami na webu Hospodářských novin.
2025-09-04
Podtržení významu prevence kardiovaskulárních onemocnění; odborníci zdůraznili, že až 80 % těchto onemocnění by se dalo předejít lepší prevencí a varovali před čekáním na příznaky.
2025-09-11
Diskuse odborníků (včetně profesorů a praktických lékařů) o epidemiologii, predikcích a ekonomických dopadech kardiovaskulárních nemocí; zdůrazněna role praktických lékařů v časném záchytu a souběžné kontrole hypertenze a dyslipidemie; záznam dostupný na Českénoviny.cz a YouTube.
2025-10-09
Publikování rozhovoru s představitelkou kliniky EliteMedical o důrazu na prevenci, personalizovaných programech a plánovaném vstupu kliniky na trh s doplňky stravy; součást Health & Longevity Summitu.
2026-04-22
Prezentace na kongresu v Bostonu studie sledující 2000 osob (průměrný věk 58 let) po sedm let: obvod pasu a poměr pas/výška byly lepšími prediktory rizika selhání srdce než BMI; spojení s vyšší hladinou C‑reaktivního proteinu; doporučení středomořské diety a cvičení.
2026-08-03
Analýza dat ze systému Indiko: téměř 20 % pacientů prodělá během pěti let další infarkt kvůli nedostatečné sekundární prevenci; uvedeny cíle LDL cholesterolu po infarktu (pod 1,4 mmol/l a snížení alespoň o polovinu) a popsány regionální rozdíly v následné péči v Česku.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Zvýšený důraz na prevenci kardiovaskulárních nemocí a rozšíření preventivních vyšetření
Srovnání před a po
📅
Preventivní vyšetření u praktických lékařů
PŘED
Preventivní prohlídky měly delší intervaly laboratorních testů (např. cukr a cholesterol jen v 18, 30, 40 letech) a větší podíl pacientů posílán ke specialistům
PO
Praktici by měli "odbavit" 80 % pacientů, častěji provádět laboratorní testy (cukr, cholesterol, krevní obraz, jaterní testy, proteiny v moči) a používat point-of-care testy
📋
Sledované rizikové ukazatele
PŘED
Hlavní pozornost byla na krevní tlak a cholesterol (nyní i non‑HDL)
PO
Kromě krevního tlaku a cholesterolu odborníci doporučují sledovat také ApoB a klidovou tepovou frekvenci (varování nad 100 bpm); zaměření na centrální obezitu (obvod pasu, poměr pas/výška) jako spolehlivější prediktor rizika než BMI
⚖️
Sekundární prevence pacientů po infarktu
PŘED
Část pacientů neměla včas kontrolované LDL; během 5 let téměř 20 % prodělá další infarkt; regionální rozdíly v následné péči
PO
Důraz na dosažení cíle LDL <1,4 mmol/l a lepší koordinaci následné péče mezi nemocnicemi, kardiology a praktiky; inspirace systémem Swedeheart s cílem snížit výskyt druhých infarktů
🏛️
Národní strategie a programy
PŘED
Existovaly dřívější koncepce prevence (Národní kardiovaskulární program) a částečné financování prevence pojišťovnami
PO
Národní kardiovaskulární plán 2025–2035 a nové iniciativy (propojování dat zdravotních a sociálních výdajů, investice do prevence, tlak na snížení nadbytečné péče) s konkrétním zaměřením na včasný záchyt a prevenci
Klíčové postavy
👤
MUDr. Michal Vráblík
Preventivní kardiolog; doporučuje sledování ApoB a cílení na pacienty s břišním tukem
🏛️
Ministerstvo zdravotnictví a praktici (Sdružení praktických lékařů)
Implementace změn v preventivních prohlídkách; rozšíření rolí praktických lékařů a point‑of‑care testů
🏛️
České kardiologické společnosti a experti (např. prof. Aleš Linhart, prof. Ladislav Dušek)
Tvůrci Národního kardiovaskulárního plánu a autoři odborných doporučení pro prevenci a včasný záchyt
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Ondřej Ludka
přednosta Všeobecné interní kliniky Fakultní nemocnice Brno"Za nejvíce alarmující považuji skutečnost, že mezi jednotlivými regiony existují tak výrazné rozdíly v následné péči. Česká republika přitom dlouhodobě patří mezi evropskou špičku v akutní léčbě infarktu, máme výborně organizovanou síť kardiocenter a velmi dobré výsledky v akutní fázi. O to více zaráží, že v sekundární prevenci nejsme stejně důslední,"
Ondřej Ludka
přednosta Všeobecné interní kliniky Fakultní nemocnice Brno"Pokud LDL cholesterol nekontrolujeme nebo ho správně neléčíme, tak zůstává pacient zbytečně vystaven vysokému riziku další kardiovaskulární příhody,"
"Chybí někdo, kdo by viděl a třeba i řídil celý proces návazné péče a ověřil, že pacient skutečně dostává péči podle doporučení,"
Petr Ošťádal
předseda České asociace akutní kardiologie"Při infarktu je důležitá každá minuta. Srdeční buňky totiž začínají neúprosně odumírat, a pokud nemocný nekontaktuje co nejdříve záchrannou službu a snaží se bolest přechodit, může se stát, že odumře výrazná část srdeční svaloviny,"
Jak šel čas
Historický kontext
⚠️
2026
Zjištění, že sekundární prevence po infarktu v ČR výrazně selhává — téměř každý pátý pacient prodělá během pěti let další infarkt
Vyplývá z dat systému Indiko a analýz odborníků uvedených v článcích HN.
Upozornění na potřebu lepší koordinace následné péče mezi nemocnicemi, kardiology a praktickými lékaři; vyzdviženy regionální rozdíly (Královéhradecký a Ústecký kraj zaostávají, Plzeňský má nejlepší výsledky).
V porovnání se Švédskem je výskyt druhých infarktů v ČR (~20 % za 5 let) téměř dvojnásobný oproti Swedeheart (~10 % za 5 let).
📋
rok 2025
Schválení a publikace Národního kardiovaskulárního plánu 2025–2035
Plán zmíněný v současných článcích jako hlavní rámec pro prevenci, včasný záchyt a zlepšení léčby kardiovaskulárních onemocnění v ČR.
Důraz na prevenci a efektivní léčbu; posílení role praktických lékařů v časném záchytu a následné péči.
Navazuje na dlouhodobé doporučení Národního kardiovaskulárního programu z roku 2006 o prioritě primární prevence.
🔬
22. dubna 2026
Prezentace studie na kongresu v Bostonu: centrální obezita (obvod pasu) predikuje riziko srdečního selhání lépe než BMI
Studie sledovala 2000 osob prům. věku 58 let po dobu 7 let; riziko korelovalo se zvýšeným CRP (zánětem).
Podpora zaměření prevence na centrální obezitu a měření ApoB a zánětlivých markerů; doporučení středomořské diety a cvičení pro snížení břišního tuku.
Ukazuje lepší prediktivní hodnotu obvodu pasu než tradiční BMI.
🧪
2025–2026
Rozšířená diskuse a doporučení k používání ApoB jako citlivějšího markeru rizika lipidů
Odborníci (včetně M. Vráblíka) v článcích HN doporučují sledovat ApoB zejména u lidí s centrální obezitou; zmíněno i sledování klidové tepové frekvence na chytrých hodinkách.
Možné zpřesnění hodnocení rizika a včasnější intervence u rizikových pacientů.
Doplnění či rozšíření oproti tradičnímu zaměření na LDL nebo celkový cholesterol.
🩺
leden 2025 (od 1. ledna 2025)
Nová podoba preventivních prohlídek — větší role praktických lékařů a častější laboratorní testy
Plánované změny uvedené v článku o nových preventivních prohlídkách: praktičtí lékaři by měli „odbavit“ 80 % pacientů, častější testy cukru, cholesterolu, krevní obraz, POCT testy, kontrola očkování a screeningů.
Cíl: včasnější záchyt kardiovaskulárních a jiných onemocnění, snížení pozdního odhalení; odhadovaný dodatečný roční náklad ~400 milionů Kč, ale potenciální úspory v dlouhodobém horizontu.
První větší změna preventivních prohlídek od roku 2012.
💉
2024 (rok 2024)
Zavedení nové účinné farmakoterapie pro obezitu (tirzepatid) v praxi i pro pacienty bez diabetu
Tirzepatid (Mounjaro) byl od podzimu 2024 používán i k léčbě obezity; zmiňován v kontextu prevence kardiovaskulárních onemocnění souvisejících s obezitou.
Možnost výrazného snížení tělesné hmotnosti (až ~20 % v závislosti na dávce) u pacientů, což může snížit riziko kardiovaskulárních komplikací; problém financování (často není hrazeno pojišťovnou).
Doplňuje chirurgické a endoskopické metody léčby obezity, které zůstávají nejúčinnější pro těžké formy.
📊
2026–08–03
Publikování analýzy Indiko (a komentářů odborníků) potvrzující regionální nerovnosti a selhání dlouhodobé následné péče po infarktu
Článek HN z 3. 8. 2026 shrnuje aktuální stav: nedosažení cílových hodnot LDL u řady pacientů, potřeba lepší koordinace mezi nemocniční a ambulantní péčí; uvádí cílové LDL <1,4 mmol/l pro pacienty po infarktu.
Volání po lepší organizaci follow-up péče a inspirace zahraničními registry (Swedeheart) pro zlepšení výsledků sekundární prevence.
Upozorňuje, že akutní péče v ČR exceluje, ale následná sekundární prevence zaostává.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Srdce potřebuje kyslík z krve, kterou přivádějí věnčité tepny; pokud se tyto tepny zúží nebo ucpe krevní sraženina, část srdečního svalu nedostane kyslík a může odumřít (infarkt). Typické příčiny zúžení jsou usazeniny z tuků, vysoký krevní tlak, kouření, obezita a málo pohybu. Nemoci se zjišťují pomocí EKG, echokardiografie, Holteru a dalších vyšetření.
Proč je to důležité
Ischemická choroba a infarkt jsou hlavní příčinou úmrtí v mnoha vyspělých zemích. Prevence (nekuřáctví, zdravá strava, pohyb, kontrola tlaku) snižuje riziko a zlepšení péče snížilo počet úmrtí, ale v rozvojových zemích riziko roste s „západním“ životním stylem.
Co to je
Prevence znamená opatření, která lidem pomáhají vyhnout se nemocem nebo zmírnit jejich následky. Zahrnuje vše od očkování a zdravého životního stylu až po pravidelné lékařské prohlídky a screeningy.
Jak to funguje
Prevence funguje ve třech úrovních: primární zabraňuje vzniku nemoci (např. očkování, zdravá strava), sekundární odhaluje nemoc brzy a zabraňuje zhoršení (screeningy, včasná léčba) a terciární snižuje následky trvalých onemocnění (rehabilitace, péče). Konkrétně to může být nenápadné: varování proti kouření, měření krevního tlaku nebo vyšetření na rakovinu prsu.
Proč je to důležité
Prevence snižuje počet nemocí a úmrtí a může ušetřit náklady zdravotnictví i rodin. Když se choroba odhalí včas nebo jí zabráníme, lidé zůstávají produktivnější a méně zatěžují zdravotní systém.
Otestujte se
Kvíz: Sekundární prevence infarktu a prevence kardiovaskulárních onemocnění v Česku
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 27. 8. 2026 9:42:27