Syrská jednání s Izraelem, USA a vnitropolitická opozice

Ahmad Šara vede Sýrii rok po pádu Asadova režimu s překvapivým diplomatickým úspěchem

Mizící téma o politice a krizi

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Rok po pádu Asadova režimu vede Ahmad Šara Sýrii k postupnému obnovení ekonomiky a zahraničních vztahů, přičemž vláda se snaží zabránit nové občanské válce.[3]

Dřívější jednání iniciované Šarou zahrnovala kontakt se stranami včetně Izraele a USA; USA zrušily některé sankce proti Sýrii, přičemž sankce vůči klanu Asadů a jejich spojencům zůstaly podle dřívějších zpráv.[1]

Současně se Šarovou vládou souvisejí vnitropolitická napětí: snaha centralizovat velení nad lokálními milicemi narazila na odpor Kurdů a drúzů, což představuje riziko faktického rozpadu země, jak dřívější reportáže upozornily.[2]

Vývoj od počátečních jednání přes dílčí zmírnění sankcí až k nynějšímu zaměření na ekonomickou obnovu a prevenci nové občanské války ukazuje přechod od diplomatických kroků k vnitrostátní konsolidaci moci; novější informace (obnovení ekonomiky a zahraničních vztahů) přepisují dřívější obraz pouze jednání a sankcí, ale potvrzují, že vnitřní odpor zůstává relevantní.[1][2][3]

Zdroje:

  1. Rok po Asadově pádu: exdžihádisté vyvádějí Sýrii z izolace, zatím udělali jen málo chyb

  2. Dřív hledaný džihádista, teď úspěšný státník. Sýrie se v čele s Ahmadem Šarou smiřuje s USA i Izraelem

  3. Syrská vláda chce převzít lokální milice, Kurdům ani drúzům se to nelíbí. Zemi hrozí faktický rozpad

Nejnovější
Ahmad Šara vede Sýrii rok po pádu Asadova režimu s překvapivým diplomatickým úspěchem
08. 12. 2025: Rok po svržení Asada noví vládci Sýrie pod vedením Ahmada Šary pomalu obnovují ekonomiku a zahraniční vztahy, přičemž se snaží vyhnout nové občanské válce.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Kurdské ozbrojené jednotky

Jsou pod politickým tlakem USA a Turecka k začlenění do syrské armády; neochota některých oddílů (včetně YPJ) může vést k ozbrojenému konfliktu nebo ztrátě autonomie.

Ahmad Šara

Jako nový prezident a vůdce Sýrie má výrazný politický vzestup, který mu dává mandat jednat s Izraelem a přitahuje podporu USA, ale zároveň čelí nedůvěře menšin a existenci ozbrojených frakcí.

Sýrijská vláda (Damašek)

Vláda centrálně usiluje o sjednocení armády a centralizaci moci, což zlepší kontrolu nad státem, ale vyvolává silný odpor Kurdů a drúzů a hrozí obnovením konfliktu.

Drúzské milice a komunity

Plán vlády je rozpustit nebo začlenit drúzské milice, což oslabí jejich vojenskou autonomii a zvyšuje napětí po posledních střetech s vládními jednotkami.

Spojené státy (USA)

USA zrušením sankcí proti Sýrii a podporou Šary získávají vliv na stabilizaci regionu a omezování íránského vlivu, avšak ponechání sankcí vůči Asadovu klanu a dalším subjektům udržuje selektivní tlak.

Izrael

Izrael změnil rétoriku a je ochoten jednat s novým syrským režimem o bezpečnosti, ale spor o Golanské výšiny zůstává hlavní překážkou plného navázání diplomatických vztahů.

Turecko

Turecko tlačí na začlenění kurdských sil, čímž může dosáhnout strategického cíle oslabení kurdské autonomie a zvýšit svůj vliv v severní Sýrii, ale situace nese riziko eskalace.

České průmyslové podniky (exportéři náhradních dílů)

Mohou ztratit část obchodních výhod z historických vztahů s Damaškem v důsledku nových ekonomických aktérů, ale pravděpodobně budou moci i nadále dodávat některé náhradní díly.

Kontext
Dříve jsme psali...
Ahmad Šara čelí odporu Kurdů a drúzů při sjednocování syrské armády
Syrská vláda se snaží podřídit lokální milice centrálnímu velení, což vyvolává odpor Kurdů i drúzů a hrozí faktickým rozpadem země.  Hrozba nové války
Ahmad Šara, bývalý džihádista, nyní vede Sýrii k jednáním s Izraelem a USA.
Americký prezident Donald Trump včera zrušil sankce proti Sýrii vedené Ahmadem Šarou, čímž podpořil její cestu ke stabilitě a míru.  Zvraty syrské politiky
Fakta
👤

Ahmad Šara

Prozatímní prezident Sýrie
(1. 7. 2025)

💰

$10,000,000

Odměna za dopadení 2013
(1. 7. 2025)

📅

2024-12

Pád Asadova režimu
(8. 12. 2025)

📊

~1%

Odhad růstu ekonomiky
(8. 12. 2025)

📊

~2,0M

Návrat vnitřně vysídlených
(8. 12. 2025)

📊

1,2M+

Uprchlíků z ciziny
(8. 12. 2025)

Události
Co a kdy?
prosinec 2024
Svržení režimu Bašára Asada (uvedeno: „pád Asadova režimu v prosinci 2024“).
přesně rok po prosinci 2024
Ahmad Šara se po jedenáctidenní ofenzivě dostal v čele Sýrie (uvedeno: „Přesně rok po svržení Asadova režimu… se v čele Sýrie po jedenáctidenní ofenzivě postavil Ahmad Šara").
konec roku 2024
Ahmad Šara stojí v čele Sýrie (uvedeno: „Od konce roku 2024 stojí v čele Sýrie").
leden 2025
Ahmad Šara je prozatímním prezidentem Sýrie (uvedeno: „od ledna 2025 je prozatímním prezidentem").
2025
USA zrušily sankce proti Sýrii, které platily od roku 1979 (uvedeno: „Americký prezident Donald Trump včera zrušil sankce proti Sýrii, které platily od roku 1979"; článek datován 1.7.2025, text uvádí rok 2025).
červenec 2025
USA a Turecko stanovily Kurdům ultimátum do konce srpna 2025 začlenit své jednotky do státní armády (uvedeno: „USA a Turecko stanovily Kurdům ultimátum do konce srpna 2025").
2025
Sýrie zahájila jednání s Izraelem o bezpečnostní koordinaci; jednání jsou v pokročilé fázi (uvedeno: „Sýrie zahájila jednání s Izraelem, která jsou nyní v pokročilé fázi").
2025
Ekonomika Sýrie podle odhadů Světové banky zaznamenala přibližně 1% růst, částečně díky návratu uprchlíků a zmírnění sankcí (uvedeno: „Ekonomika země letos podle odhadů Světové banky zaznamenala přibližně jednoprocentní růst").
2025
Návrat bezmála 2 milionů vnitřně vysídlených Syřanů a více než 1,2 milionu uprchlíků z ciziny (uvedeno: „Návrat bezmála dvou milionů vnitřně vysídlených Syřanů a více než 1,2 milionu uprchlíků z ciziny").
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Sankce jsou v právním kontextu tresty nebo prostředky vymáhání, které motivují k dodržování zákonů a pravidel. Trestní sankce mohou mít podobu vážných trestů jako vězení nebo vysoké pokuty. V občanském právu jde obvykle o peněžité pokuty ukládané účastníkům soudního řízení nebo jejich právníkům za porušení procesních pravidel.

⚙️
Jak to funguje

Soudce může během právního řízení udělit sankci straně, čímž jí uloží určitý trest. Sankce se obvykle používá v množném čísle, i když se týká jediné události. Zajímavé je, že slovo sankce může mít i opačný význam - může znamenat "schválení" nebo "povolení", například když zákon nějaké chování "sankcionuje" (povoluje).

🎯
Proč je to důležité

Sankce jsou klíčovým nástrojem právního systému pro vynucování dodržování pravidel. Bez sankcí by právní systém neměl účinné prostředky k zajištění spravedlnosti. Slovo sankce pochází z latinského výrazu "sānctiō", což znamená "zákon nebo nařízení, které je posvátné nebo neporušitelné", což ukazuje na jejich zásadní význam v právním řádu.

💡
Co to je

Ahmad Šara (známý také jako Abú Muhammad al‑Džaulání) je syrský povstalecký velitel, který od prosince 2024 fakticky ovládá část Sýrie a v lednu 2025 byl jmenován prozatímním prezidentem. Dlouhodobě vedl skupinu Tahrír aš‑Šám, dříve Frontu an‑Nusrá, spojenou kdysi s al‑Káidou.

⚙️
Jak to funguje

Postupně vyrostl z bojovníka v Iráku (po roce 2003) na vůdce povstalecké organizace v Sýrii. Jeho skupina vedením a správou území vybírala daně, poskytovala služby a vydávala průkazy — takže místo jen ozbrojené skupiny fungovala i jako místní správa. V prosinci 2024 jeho síly vedly ofenzívu, svrhla režim Bašára al‑Asada a Šara díky tomu získal politickou moc a mezinárodní pozornost.

🎯
Proč je to důležité

Jeho vzestup mění rovnováhu sil v regionu: rozhoduje o bezpečnosti, návratu uprchlíků a o tom, kdo bude vládnout Sýrii. Zároveň jde o kontroverzní postavu — v minulosti byl na černé listině USA a kritici varují před autoritářskými metodami a porušováním lidských práv, což ovlivní mezinárodní vztahy i humanitární situaci.

Otestujte se
Kvíz: Přechod moci a obnova Sýrie pod Ahmadem Šarou
USA

stát v Severní Americe

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a4/Flag_of_the_United_States.svg

Kontinent: Severní Amerika

Hlavní město: Washington, D.C. (17. listopadu 1800 - dosud)

Rozloha: 9.83 mil. km²

Populace: 340.11 mil. (1. července 2024)

Měna: americký dolar

HDP: 27.72 bil. USD (2023)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Izrael

stát na Blízkém východě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d4/Flag_of_Israel.svg

Kontinent: Asie

Hlavní město: Tel Aviv

Rozloha: 20.77 tis. km²

Populace: 9.84 mil. (2023)

Měna: nový izraelský šekel (leden 1986 - dosud)

HDP: 520.7 mld. ILS (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Sýrie

stát v Asii

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/74/Flag_of_Syria_(2025-)_(stars_variant).svg

Kontinent: Asie

Hlavní město: Damašek

Rozloha: 185.18 tis. km²

Populace: 23.87 mil. (2024)

Měna: syrská libra (28. března 1953 - dosud)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 12. 1. 2026 17:58:15