Západní břeh Jordánu je území na západ od řeky Jordán, které Palestinci považují za součást svého budoucího státu. Po válce v roce 1948 ho krátce ovládalo Jordánsko, od roku 1967 je pod izraelskou kontrolou a část spravuje palestinská samospráva.
Izraelská politika osad a napětí na Západním břehu
Dva roky po říjmovém masakru Izrael znovu útočí a zanechává Gazu zpustošenou
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Izraelská vláda pokračuje v tvrdé bezpečnostní a osadnické politice vůči palestinským územím; dvěma lety od říjnového masakru zintenzivnila operace vůči Pásmu Gazy a útoky a vojenské akce zanechávají Gazu značně zpustošenou[5].
Současná vláda schválila zřízení 22 nových židovských osad na Západním břehu, což představuje největší osadnickou expanzi za poslední desetiletí a je vnímáno jako krok s cílem zabránit vzniku palestinského státu[1].
Od 7. října 2023 došlo k nárůstu násilí ze strany osadníků s více než 1800 zaznamenanými útoky proti palestinským civilistům a údajných 950 mrtvých Palestinců; násilí vůči civilistům pokračuje vedle státních rozhodnutí o výstavbě nových jednotek[2][1].
Izrael plánuje rozsáhlou výstavbu včetně 3400 bytových jednotek v oblasti E1 a dalších tisíců bytů podle prohlášení ministra Becalela Smotriče; tyto kroky jsou podle izraelské vlády důsledkem politické strategie zabránit vytvoření nezávislé Palestiny a vyvolávají mezinárodní kritiku[3][4].
Zdroje:
Dva roky po říjmovém masakru Izrael znovu útočí a zanechává Gazu zpustošenou

Přehled citací
z našeho historického práva v zemi izraelské
Obyvatelé Gazy budou koncentrováni na jihu. Budou naprosto zoufalí a pochopí, že v Gaze pro ně není žádná naděje, žádné vyhlídky. Budou usilovat o přesídlení, aby začali nový život někde jinde,
Budeme pokračovat v rozvoji osad i posilování izraelské kontroly nad územím (palestinského Západního břehu)
Kdo si polepší, kdo tratí?
Izraelská vláda (koalice premiéra Netanjahua)
Vládní koalice aktivně prosazuje masivní rozšiřování osad na Západním břehu a podporuje osadníky, čímž zhoršuje bezpečnostní situaci, mezinárodní izolaci Izraele a zabraňuje vzniku palestinského státu.
Židovští osadníci (osadnické hnutí)
Osadníci rozšiřují a obsazují území Západního břehu, často útočí na palestinské civilisty a jejich násilí je často bez následného trestního postihu, což eskaluje napětí a násilí.
Ministr financí Becalel Smotrič
Jako klíčový ministr prosazuje velké stavební projekty osad (E1, Maale Adumim), verbálně odmítá palestinský stát a označení plánů za záměr znemožnit vznik Palestiny zvyšuje mezinárodní napětí.
Izraelská armáda (IDF)
Armáda provádí rozsáhlé operace v Gaze a na Západním břehu; její akce způsobují velké civilní oběti a humanitární krizi, ale zároveň je používána vládou k bezpečnostním cílům a realizaci politiky osadníků.
Palestinské civilní obyvatelstvo (obyvatelé Západního břehu a Gazy)
Civilisté čelí násilí ze strany osadníků i izraelských operací, masivní ztrátě životů, vysídlení a omezenému přístupu k humanitární pomoci.
Rodina zavražděného Saifa Mussalleta a američtí příbuzní zavražděných občanů USA
Rodiny obětí čelí neprovedeným pitvám, omezenému přístupu k tělu a pochybnému vyšetřování, žádají americké úřady o vlastní vyšetření a spravedlnost.
Západní státy a EU (Británie, Francie, Německo a další)
Tradiční spojenci izraelské vlády se odklánějí a kritizují rozšiřování osad a postup v Gaze, což oslabuje diplomatickou podporu Izraele a vytváří riziko sankcí či mezinárodní izolace.
Spojené státy (administrativy a potenciální podpora Trumpa)
USA jsou v článcích popisovány jako klíčový faktor umožňující izraelskou politiku osad; podpora některých amerických činitelů posiluje izraelské kroky, ale nepřímé americké tlaky a rozpory oslabují konzistentní politiku.
Mezinárodní nevládní organizace (Peace Now, ACLED, OSN)
NGO monitorují osadnickou expanzi, upozorňují na její dopady a poskytují data a pressure na mezinárodní společenství, což posiluje mezinárodní kritiku izraelské politiky.
Dříve jsme psali...
Izraelský ministr financí Becalel Smotrič plánuje výstavbu tisíců nových bytů na Západním břehu.

Izraelský ministr Smotrič oznámil výstavbu osad v oblasti E1 u Jeruzaléma

Američan palestinského původu Saif Mussallet byl 11. července zabit židovskými osadníky na Západním břehu.

Izraelská vláda schválila 22 nových židovských osad na palestinském území

22
Nové osady schváleny
(30. 5. 2025)
3 400
Bytů plánováno v oblasti E1
(14. 8. 2025)
~2 000
Počet útoků osadníků
(15. 8. 2025)
~1 000
Palestinců zabito od 7.10.2023
(15. 8. 2025)
67 000
Zabitých v Gaze od odvety
(6. 10. 2025)
Becalel Smotrič
Ministr financí, iniciátor
(14. 8. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Izrael schvaluje rozsáhlé rozšiřování osad na Západním břehu
Srovnání před a po
Dosavadní postup: časté rozšiřování osad, ale E1 a velké projekty čelily mezinárodní kritice a nebyly formálně schváleny
Kabinet plánuje/označil záměry na tisíce nových jednotek (E1 ~3400, celkem 22 nových osad) a kabinet má o plánech rozhodovat; výstavba bude aktivně podporována vládou
Oficiálně mezinárodně podporované dvoustátní řešení bylo i nadále v diskusi; někteří politici odmítali vznik palestinského státu, ale bez jednotného vládního plánu na systematickou blokaci
Ministři (např. Smotrič, Kac) přímo deklarují cíle zabránit vzniku palestinského státu, výstavbu osad považují za strategický nástroj ("poslední hřebík do rakve"), plánují anexe/oddělení východního Jeruzaléma|Kac navrhuje i trasy pro případný odchod obyvatel Gazy; posiluje se role osadníků v politice
Rozšiřování osad bylo mezinárodně považováno za nelegální a vedlo k diplomatické kritice; některé země uznaly Palestinu nebo kritizovaly Izrael
Rozšíření osad a násilí osadníků vedou k dalšímu odklonu tradičních spojenců (Británie, Francie, Německo) a hrozbě diplomatické izolace; některé západní země uvalily sankce na jednotlivé ministry
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací

Jisrael Kac
ministr obrany"z našeho historického práva v zemi izraelské"

Bezalel Smotrič
ministr"Obyvatelé Gazy budou koncentrováni na jihu. Budou naprosto zoufalí a pochopí, že v Gaze pro ně není žádná naděje, žádné vyhlídky. Budou usilovat o přesídlení, aby začali nový život někde jinde,"

Bezalel Smotrič
ministr financí"Budeme pokračovat v rozvoji osad i posilování izraelské kontroly nad územím (palestinského Západního břehu)"

Raanan Gissin
poradce izraelského premiéra"Nová bezpečnostní opatření kolem osad jsou důsledkem opakovaných palestinských atentátů na osadník,"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Území je rozdělené podle dohod z Osla na tři oblasti: A (spravuje je palestinská správa), B (společná civilní palestinsko-izraelská správa) a C (většina území, plně pod izraelskou kontrolou). Na oblasti C stojí přibližně 230 izraelských osad a tam Izrael rozhoduje o plánování i bezpečnosti. To vede k omezením pohybu, stavbě domů a rozvoji Palestinců, zatímco mezinárodní společenství většinou považuje oblast za okupovanou.
Proč je to důležité
Status Západního břehu určuje, zda a jak vznikne palestinský stát, ovlivňuje bezpečnost v regionu a mezinárodní právo (osady a okupace jsou kritizovány jako protiprávní). Změny na tomto území mají přímý dopad na životy stovek tisíc Palestinců i izraelských osadníků a na diplomatické vztahy států.
Co to je
Pásmo Gazy je úzký pobřežní pruh na východě Středozemního moře, součást palestinského území. Má asi 365 km² a přibližně 2 miliony obyvatel, což z něj dělá jedno z nejhustěji zalidněných míst na světě. Od Izraele je odděleno hranicí na severu a východě a od Egypta na jihu.
Jak to funguje
Gaza má vlastní místní správu, ale od roku 2007 v ní vládne hnutí Hamás a oblast je pod těsnou blokádou Izraele a Egypta. Blokáda omezuje pohyb lidí i zboží (potraviny, léky, stavební materiál), přístupy k vodě, elektřině a zdravotní péči jsou omezené. Území je často místem ozbrojených střetů mezi palestinskými skupinami a izraelskou armádou, což způsobuje časté humanitární krize.
Proč je to důležité
Gaza má vysoký vliv na bezpečnost a stabilitu celé oblasti: humanitární katastrofa tam ovlivňuje sousedy i mezinárodní politiku. Hustota obyvatel a zničená infrastruktura znamenají rychlý kolaps ekonomiky a velké utrpení civilistů, což komplikují dodávky pomoci a politická řešení konfliktu. Události v Gaze tak přímo ovlivňují uprchlické toky a mezinárodní vztahy, protože mezinárodní společenství považuje území za okupované.
Kvíz: Izraelská osadnická politika a její dopady (2023–2025)
Palestina
stát na Blízkém východě
Kontinent: Asie
Hlavní město: Jeruzalém
Rozloha: 6.02 tis. km²
Populace: 5.23 mil. (2021)
Měna: nový izraelský šekel
HDP: 19.11 mld. ILS (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Izrael
stát na Blízkém východě
Kontinent: Asie
Hlavní město: Tel Aviv
Rozloha: 20.77 tis. km²
Populace: 9.84 mil. (2023)
Měna: nový izraelský šekel (leden 1986 - dosud)
HDP: 520.7 mld. ILS (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Jordánsko
stát na Blízkém východě
Kontinent: Asie
Hlavní město: Ammán
Rozloha: 89.34 tis. km²
Populace: 10.43 mil. (19. června 2019)
Měna: Jordánský dinár
HDP: 47.45 mld. JOD (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 12. 10. 2025 10:40:14