Harvardova univerzita je soukromá vysoká škola založená v roce 1636 v Cambridgeu u Bostonu. Je to nejstarší univerzita v USA a patří mezi nejprestižnější školy na světě; je členem Ivy League.
Dopady americké migrační politiky na zahraniční studenty a univerzity
Polovinu amerických Nobelových cen získávají díky přistěhovalcům, ale Trumpova politika to ohrožuje
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Současná migrační politika USA omezuje přístup talentovaných zahraničních studentů a vědců do amerických institucí; podle nového článku přispívají přistěhovalci významně k americké vědecké výkonnosti a polovina amerických Nobelových cen souvisí s přistěhovalci, což naznačuje riziko oslabení vědecké dominance USA, pokud restrikce přetrvají [7].
V průběhu roku administrativa prezidenta Trumpa zaváděla cílená opatření: ministerstvo vnitřní bezpečnosti pozastavilo Harvardu možnost přijímat zahraniční studenty a nařídilo některým stávajícím studentům přestup na jiné univerzity[1]; ministerstvo zahraničí dočasně zastavilo vízové pohovory pro zahraniční studenty, což zvyšuje nejistotu ohledně budoucího přísunu studentů do USA[3].
Kromě omezení vstupu (úplný zákaz pro občany 12 zemí a částečná omezení pro dalších 7 států) opatření zasahují i přeshraniční mobilitu vědeckých pracovníků a studentů, což vede univerzity i investory k obavám o prestiž a financování (např. hrozba odebrání grantů Harvardu)[5][4].
V důsledku nejistoty někteří studenti hledají alternativy v Evropě a v Dubaji, které nabízejí atraktivní možnosti studia a lepší poměr cena/výkon než USA; to může dlouhodobě oslabit příliv mezinárodního talentu do amerických univerzit a snížit jejich konkurenceschopnost[6][7].
Zdroje:
Polovinu amerických Nobelových cen získávají díky přistěhovalcům, ale Trumpova politika to ohrožuje
Přehled citací
Stopka pro zahraniční studenty Harvardu
Americký prezident Donald Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
Trump chce univerzitě odebrat stovky grantů v souhrnném objemu okolo tří miliard dolarů
Kdo si polepší, kdo tratí?
Harvardova univerzita
Harvardu bylo nařízeno pozastavit přijímání zahraničních studentů a hrozí mu ztráta významných federálních grantů a příjmů ze školného, což ohrožuje jeho finance a výzkumné programy.
Harvardova univerzita
Harvard je cílem administrativních opatření (pozastavení grantů, hrozba odejmutí daňových výhod) a čelí riziku významného snížení federální podpory a reputačním dopadům.
Zahraniční studenti na Harvardu (mezinárodní studenti)
Cca 6 800 zahraničních studentů bylo nařízeno opustit Harvard nebo přestoupit jinam; omezení víz a vyhoštění ohrožuje jejich studium a možnosti dokončení programů v USA.
Trumpova administrativa / Bílý dům
Administrativa prosazuje kroky (výnosy, omezení víz, zablokování vstupu občanů určitých zemí, tlaky na univerzity), které zásadně omezují zahraniční talent a financování vědy v USA.
Americké univerzity (prestižní soukromé univerzity)
Elitní univerzity čelí snižování federálních grantů, hrozbě daňových reforem a omezením přijímání zahraničních studentů, což oslabuje jejich financování a nábor talentů.
Vědci a výzkumné týmy v USA
Snížení federálních grantů a zmrazení projektů ohrožuje financování výzkumu, odkládá nábor a může vést k omezení výzkumných aktivit a migraci talentů.
Ministerstvo zahraničí USA (vízová politika)
Pozastavení pohovorů pro studentská víza a přísnější prověřování žadatelů vede k omezení příchodu zahraničních studentů a zvyšuje administrativní překážky pro univerzity.
České agentury zprostředkovávající studium (zprostředkovatelé)
Krátkodobě rostou dotazy a doporučení záložních přihlášek do Evropy; mohou těžit z přesunu zájmu studentů, ale čelí nejistotě poptávky kvůli geopolitice a ceně studia.
Dříve jsme psali...
Nejistota kolem amerických univerzit nutí studenty hledat alternativy v Evropě a Dubaji
Donald Trump zakázal vstup cizincům z 19 zemí včetně Íránu a Afghánistánu.
Trumpovy útoky na Harvard ohrožují prosperitu Ameriky a investice Čechů
USA zastavily pohovory pro víza zahraničním studentům, univerzity se obávají dopadů
Trumpova ministryně Noemová tvrdě bojuje proti nelegální migraci a trestá Harvard
27%
Podíl zahr. studentů na Harvardu
(22. 5. 2025)
6800
Počet zahraničních studentů
(22. 5. 2025)
53 mld. $
Hodnota Harvardova majetku
(4. 6. 2025)
3 mld. $
Možné snížení feder. grantů
(4. 6. 2025)
9.6.2025
Datum zákazu vstupu 12 států
(5. 6. 2025)
Kristi Noemová
Ministryně vnitřní bezpečnosti
(23. 5. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Pozastavení přijímání zahraničních studentů na Harvardu
Srovnání před a po
Harvard hostil cca 6800 zahraničních studentů (27 % studentů) z ~140 zemí
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti nařídilo vyhoštění/ přestupy 6700 zahraničních studentů z Harvardu | pohovory pro studentská víza pozastaveny a zpřísněno prověřování (včetně sociálních sítí)
Příjmy z plného školného a federálních grantů (Harvard má majetek >53 mld. USD; roční školné 59 320 USD)
Výrazný dopad na rozpočet kvůli ztrátě školného ~6800 studentů a hrozbě snížení federálních grantů/odebrání daňových výhod
Univerzita mohla hostit a zaměstnávat zahraniční studenty a vědce bez takového federálního zákazu
Ministerstvo vydalo rozhodnutí o pozastavení příjmu zahraničních studentů; Harvard se odvolal u soudu, který dočasně pozastavil výkon rozhodnutí
Klíčové postavy
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Má řadu fakult, rozsáhlý kampus a velké jmění (endowment), které financuje výuku i výzkum. Studuje zde přes 20 000 studentů, přijímací řízení je velmi selektivní (okolo 7 % žadatelů) a školné bývá vysoké, přičemž velká část studentů dostává finanční pomoc.
Proč je to důležité
Harvard formuje elity — mezi absolventy jsou prezidenti, politici, podnikatelé a nositelé Nobelových cen — a ovlivňuje vědu, politiku i byznys. Jeho jméno dává váhu stáži či studiu tam: signalizuje vysokou kvalitu vzdělání a otevírá profesionální kontakty.
Co to je
Nobelova cena je každoroční mezinárodní odměna za výjimečné vědecké, literární nebo mírové dílo, založená podle závěti švédského vynálezce Alfreda Nobela. Uděluje se v pěti hlavních oblastech: fyzika, chemie, fyziologie nebo lékařství, literatura a mír; zvlášť se uděluje i pamětní cena za ekonomii (není součástí původní Nobelovy závěti).
Jak to funguje
Laureáty vybírají zvláštní švédské a norské instituce na základě nominací; jména se oznamují v říjnu a slavnostní ceremoniál probíhá 10. prosince. Cena může být sdílena maximálně mezi třemi osobami v jednom roce a obvykle nesmí být udělena posmrtně. Výherce získá medaili, diplom a finanční částku z fondu založeného Nobelovou závětí.
Proč je to důležité
Nobelova cena dává prestiž, zviditelní objev či práci a často otevírá financování nebo nové možnosti spolupráce. V ekonomickém kontextu slouží jako měřítko vědeckého vlivu — například ukazuje, jak silný dopad může mít migrace talentů na vědeckou výkonnost země.
Kvíz: Dopad omezení migrační politiky USA na univerzity a vědu
USA
stát v Severní Americe
Kontinent: Severní Amerika
Hlavní město: Washington, D.C. (17. listopadu 1800 - dosud)
Rozloha: 9.83 mil. km²
Populace: 340.11 mil. (1. července 2024)
Měna: americký dolar
HDP: 27.72 bil. USD (2023)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 12:51:36