Ekonomická krize je fáze hospodářského cyklu, kdy ekonomika dlouhodobě klesá — obvykle alespoň čtyři čtvrtletí. Projevuje se poklesem výroby, příjmů a zaměstnanosti a zhoršením běžného života většiny lidí.
Ruská energetická a ekonomická krize po válce
Ruská válečná ekonomika podle nadace Res Publica připomíná neudržitelnou pyramidovou hru
Mizící téma o
politice a krizi
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejdůležitější aktuální stav: Ruská válečná ekonomika je udržována krátkodobými zásahy a vysokými úroky na vkladech, zatímco běžné spotřební zboží chybí a životní úroveň většiny obyvatel se zhoršila; tento model je podle nadace Res Publica neudržitelný a připomíná pyramidovou hru [5].
Dlouhodobě se k tomu váže systémový úpadek ruské ekonomiky: vláda dokázala válečně stabilizovat některé ukazatele, ale země čelí nízkému růstu, přehřátému trhu práce a rostoucímu fiskálnímu tlaku; dřívější analýzy rovněž upozorňovaly na silnou závislost veřejných financí na příjmech z ropy a plynu (zhruba třetina rozpočtu) a odhadovanou výdrž zásob kolem 26 let [4][1].
Energetický rozměr problému: postupný útlum těžby ropy kvůli vyčerpávání snadno dostupných ložisek a omezenému přístupu k moderním těžebním technologiím v důsledku sankcí snižuje produkční kapacitu a ztěžuje dlouhodobé oživení; to se slučuje s krátkodobými symptomy palivové krize – nestabilním dodáváním benzinu a skrytou nezaměstnaností – které byly dříve hlášeny jako důsledek války na Ukrajině [3][2].
Výhled a kontext: Moskva reagovala v minulosti i geopolitickými kroky (např. územní expanzí) a zatímco jiní producenti jako Saúdská Arábie směřují k ekonomické transformaci, ruský model založený na příjmech z energií a krátkodobých finančních intervencích zůstává křehký; nové poznatky z článek nadace Res Publica naznačují, že bez strukturálních reforem a diverzifikace hrozí postupné zhoršování životní úrovně a vyčerpání fiskálních rezerv [1][5][3][2].
Zdroje:
Nejnovější
Ruská válečná ekonomika podle nadace Res Publica připomíná neudržitelnou pyramidovou hru
11. 2. 2026: Ruská ekonomika je udržovaná vysokými úroky na vkladech, zatímco spotřební zboží chybí a válka výrazně zhoršila životní úroveň většiny obyvatel.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
16. ledna 2025
Relativně dobré období pro ruskou ekonomiku, které bylo založeno na nahromaděných rezervách, pomalu končí. Vysoká inflace navíc nahlodává tento zdánlivý úspěch
2
Střední dopad
27. prosince 2015
Hlavní problém od ropného šoku již opravdu pominul. Jenže Rusko se vrátilo k stagnaci posledních pěti let. Strukturální podmínky se nezměnily
3
Střední dopad
2. září 2015
brzy se cena ropy vrátí nad 100 dolarů za barel
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ruská federální vláda
Zvýšené válečné výdaje, pokles příjmů z ropy a technologické omezení ztěžují financování rozpočtu a nutí vládu zvyšovat daně a omezovat civilní výdaje.
Ruský těžební sektor (ropa a plyn)
Klesající rentabilita ložisek, omezení přístupu k technologiím a ztráta platících trhů (EU) vedou ke snižování produkce a příjmů z exportu.
Ruské domácnosti (spotřebitelé)
Reálné příjmy klesají, inflace je vysoká a dostupnost pohonných hmot a spotřebního zboží se zhoršuje, což snižuje životní úroveň většiny obyvatel.
Gazprom a velcí energetičtí exportéři (např. Lukoil)
Čelí poklesu zisků, omezenému přístupu na západní trhy, sankcím na firmy a stínovou flotilu a nutnosti poskytovat velké slevy novým odběratelům v Asii.
Ruské zbrojní firmy a obranný průmysl
Získávají státní zakázky a rostoucí výdaje, ale čelí technologickému zaostávání a tlaku sankcí; dlouhodobě jejich efektivita klesá kvůli omezením dovozu komponent.
Ruské regiony s vysokou závislostí na válce (chudší regiony)
Některé regiony profitují krátkodobě ze zvýšených válečných odměn a zbrojních zakázek, jiné trpí nedostatkem pracovních sil a poklesem investic do civilní infrastruktury.
Ruské banky a finanční instituce
Musí financovat státní emise dluhopisů, čelí vysokým sazbám, odlivu kapitálu a omezenému přístupu k zahraničním rezervám; centrální banka nakupuje státní dluh aby stabilizovala trh.
Indie a Čína (odběratelé ruské ropy)
Získávají levné ruské suroviny (ropa), což krátkodobě snižuje náklady na energii a posiluje jejich dovozní pozice; zároveň umožňují Rusku částečně nahrazovat ztrátu evropských odběrů.
Kontext
Dříve jsme psali...
Ruská ekonomika je válečně stabilizovaná, ale trpí dlouhodobým úpadkem
Ruská ekonomika přežívá krátkodobě díky válce, avšak čelí vážným dlouhodobým problémům jako nízký růst, přehřátý trh práce a fiskální tlak. pochopit realitu války
Rusko čelí postupnému útlumu těžby ropy kvůli sankcím a vyčerpávání ložisek
Rusko postupně ztrácí schopnost těžit ropu kvůli vyčerpávání snadno dostupných ložisek a nesnadnému přístupu k technologiím kvůli sankcím. Pomalé loučení s ropou
Moskva čelí palivové krizi, rostoucímu deficitu a skryté nezaměstnanosti kvůli válce
Ruská ekonomika se potýká s nedostatkem benzinu, rostoucím deficitem a skrytou nezaměstnaností v důsledku války na Ukrajině. Jak hluboko může krize zajít?
Rusko a Saúdská Arábie hledají cestu, jak přežít v době po ropě
Zatímco Rusku podle ministra Kozlova vystačí zásoby ropy jen na 26 let a reaguje územní expanzí, Saúdská Arábie se snaží transformovat na technologickou ekonomiku. Která cesta zvítězí?
Fakta
📊
30%
Příjmy z ropy rozpočtu
(22. 5. 2025)
📊
90%
Dovoz součástí pro vrty
(22. 5. 2025)
💰
46 mld. $
Deficit rozpočtu (leden–červen)
(28. 8. 2025)
📊
40–50%
Zdražení benzinu od roku
(28. 8. 2025)
📊
2.1%
Oficiální nezaměstnanost (srpen)
(23. 10. 2025)
📊
14%
Pokles reálných příjmů obyvatel
(11. 2. 2026)
Události
Co a kdy?
2025
Pokles rentability ruských ropných ložisek a upozornění na omezené zásoby ropy (ministr Kozlov uvádí zásoby na 26 let; jiný zde citovaný odhad ministr energetiky uvádí 31 miliard tun, z nichž rentabilní je asi polovina)
2025-08
Útoky ukrajinských dronů na nejméně deset ruských rafinerií snížily jejich denní kapacitu o 17 % a způsobily nedostatek automobilového benzinu (vedlo ke zdražení benzinu o 40–50 % od začátku roku)
2025-09
Oficiální údaj o nízké srpnové nezaměstnanosti 2,1 % a rostoucí inflace v září na 8 % (souvislosti s mobilizací a emigrací pracovních sil)
2026-02-11
Analýza dopadů války: zvýšené válečné odměny zvyšují příjmy v chudých regionech, většina populace čelí poklesu reálných příjmů o 14 %, centrální banka drží sazby na ~16 % a odhadované válečné škody na majetku a vývozu dosahují ~20 % HDP
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Krize vznikne, když v ekonomice přestanou plynout peníze a zboží tak, jak dřív — část lidí má hodně peněz a utrácí méně, ostatní mají méně a šetří. To snižuje poptávku, firmy propouštějí a investice klesají, takže propad se může šířit dál. Historické příklady jsou Velká deprese 1929, ropné šoky 1970. let nebo krize 2008 a 2020.
Proč je to důležité
Krize ovlivní běžné rodiny — ztrátu práce, nižší platy a dražší zboží. Zároveň nutí vlády a centrální banky jednat (snížení úroků, podpora podniků), protože bez zásahu se propad může prohloubit a trvat dlouho.
Co to je
Těžba je získávání surovin z přírody — například uhlí, rudy, ropy, zemního plynu, soli nebo kamene. Probíhá v dolech, lomech nebo vrtech a někdy zahrnuje i první úpravu suroviny (drcení, čištění).
Jak to funguje
Těžba může být podzemní (v šachtách a chodbách) nebo povrchová (lomy, pásové dopravníky). Suroviny se vytěží, doprava na povrch je zpracuje (drcení, třídění) a pak se odvezou do továren. Různé suroviny mají specifické metody — např. ropa se čerpá vrty, sůl se buď doluje, nebo rozpuštěním a odpařováním.
Proč je to důležité
Těžba dodává suroviny pro průmysl, energii a stavebnictví, takže ovlivňuje ekonomiku a pracovní místa. Zároveň mění krajinu a může znečišťovat — toxické kovy v půdě nebo škody na rašeliništích mají dlouhodobé dopady. Proto se řeší dopravní spojení, životní prostředí a recyklace, aby se škody omezily.
Otestujte se
Kvíz: Krize ruské válečné ekonomiky
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 20:39:42