Migrace znamená přesun jedinců nebo skupin z jednoho místa do druhého. V přírodě to bývá sezónní stěhování zvířat (např. ptáci, ryby) nebo šíření rostlin pomocí semen; v ekonomickém kontextu jde o pracovní migraci lidí hledajících zaměstnání nebo lepší podmínky.
Využití migrantů a minorit v ruské armádě
Rusko najímá zkušené válečníky z Jemenu pro boj na Ukrajině pod příslibem vysokých výdělků
Málo aktivní téma o
současném dění a krizi
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Rusko najímá zkušené bojovníky z Jemenu s příslibem vysokých výdělků, ale podle zprávy jsou reálné mzdy výrazně nižší; tato náborová kampaň rozšiřuje seznam zemí, jejichž občané jsou zneužíváni do služby na Ukrajině[5]. [5]
Dřívější zjištění ukazují, že Rusko dlouhodobě nasazuje naturalizované občany ze středoasijských států (Uzbekistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán) na frontu a vůči nim používá nátlak včetně vyhrožování ztrátou občanství a deportací; odhadované nasazení v první linii bylo kolem 20 tisíc[1]. [1]
Ruská armáda zároveň láká příslušníky chudých menšin slibem výrazně vyšších příjmů než dávky a najímá zahraniční bojovníky i kvůli potřebě levné pracovní síly či zkušených bojovníků; některé africké vlády (Nigérie, Keňa, Jižní Afrika) varovaly své občany a vyzývají je k návratu kvůli klamavé náborové praxi a rasistickému zacházení[2][4]. [2][4]
V tajném zařízení na Ukrajině čekají váleční zajatci z mnoha zemí, mnozí byli do ruské armády naverbováni pod falešnými záminkami; tyto případy doplňují obraz nuceného nasazení migrantů a naturalizovaných občanů[3]. [3]
Zdroje:
Nejnovější
Rusko najímá zkušené válečníky z Jemenu pro boj na Ukrajině pod příslibem vysokých výdělků
18. 5. 2026: Kreml najímá bojovníky z Jemenu, kteří prošli jejich občanskou válkou, s lákavými platovými nabídkami, aby bojovali na Ukrajině, ale reálné mzdy jsou výrazně nižší.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
9. února 2026
Dějiny obou zemí vlastně neznám
2
Vysoký dopad
20. května 2025
Rusko posílá na frontu migranty, kteří získají občanství. Dvacet tisíc jich je v první linii
3
Vysoký dopad
13. srpna 2024
Rusové ty ztráty zatím zvládají pokrývat jen tím, že novým rekrutům dávají stále více peněz. Pro nic jiného tam většina z těch vojáků není.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Naturalizovaní migranti ze Střední Asie
Muži ze Střední Asie s ruským občanstvím jsou hromadně zadržováni, nuceni podepsat kontrakty s ministerstvem obrany a posíláni do bojů nebo na rizikové práce; to zvyšuje riziko zranění, smrti nebo ztráty občanství.
Zahraniční žoldnéři (Jemen, Sýrie, další)</
Rekruti nalákáni falešnými sliby vysokých plateb a občanství jsou násilně zařazováni do boje, dostávají mnohem nižší odměnu a utrpívají vysoké ztráty.
Migranti ze Střední Asie (pracovníci v Rusku)
Obavy z odvodu na frontu a zintenzivněné razie vedou k odlivu pracovníků z Ruska a ztrátě příjmů pro jejich rodiny; alternativní trhy práce se zvyšují, ale náhrada ruského trhu je obtížná.
Africké komunity a afričtí státníci
Afričané jsou cílem podvodného náboru do ruských jednotek, čelí rasistické šikaně, ztrátám a politickému tlaku svých vlád na řešení situace s Ruskem.
Ruské bezpečnostní složky a vojenské úřady
Provádějí rozsáhlé razie a nucené nábory, čímž naplňují potřebu personálu, ale vytvářejí mezinárodní kritiku, domácí napětí a logistické/legální problémy.
Ruská armáda / ministerstvo obrany
Získává značný počet nových rekrutů a náhradní pracovní síly pro frontu prostřednictvím náborů a finančních pobídek, avšak kvalita a loajalita těchto sil je pochybná.
Domácí ruská menšinová etnika a chudé regiony (např. Burjatsko, Zabajkalský kraj)
Obyvatele odlehlých, chudých regionů armáda cíleně verbuje s finančními pobídkami, což je vede k vysokým ztrátám a sociálním dopadům doma.
Ruské regionální vlády a zaměstnavatelé
Čelí nedostatku pracovní síly, ekonomickému tlaku a nákladům spojeným s nárůstem odvodů a odlivem migrantů; některé regiony zvyšují náborové pobídky, což zatěžuje rozpočty.
Kontext
Dříve jsme psali...
Vlády Nigérie, Keni a Jižní Afriky vyzývají své občany k návratu z ruské armády
Některé africké vlády varují své občany před ruskou válečnou službou na Ukrajině a žádají jejich návrat kvůli klamavé náborové praxi a rasistickému zacházení. Proč Afričané bojují?
Vězníci z mnoha zemí čekají na výměnu v tajném zařízeni na Ukrajině
V tajném ukrajinském vězení čekají váleční zajatci z různých zemí na nejistou výměnu, přičemž mnozí byli do ruské armády naverbováni pod falešnými záminkami. Překvapivé osudy zajatců
Rusko láká do armády chudé minority a hledá levnou pracovní sílu v Africe
Ruská armáda nabízí příslušníkům chudých menšin až desetinásobek jejich běžných příjmů z dávek, zatímco zemi chybí pracovní síla pro nekvalifikované práce. Jak funguje systém
Rusko nutí nové občany z asijských zemí bojovat na Ukrajině pod pohrůžkou deportace
Rusko poslalo na frontu na Ukrajině 20 tisíc naturalizovaných občanů původem ze středoasijských zemí. Nedobrovolní vojáci Putina
Fakta
📊
20 000
Naturalizovaní bojovníci v první linii
(20. 5. 2025)
📊
80 000
Zadržené osoby při raziích
(20. 5. 2025)
📊
7%
Podíl cizinců mezi zajatci
(9. 2. 2026)
📊
>27 000
Zahraničních bojovníků evidováno Kyjevem
(18. 5. 2026)
💰
15 000 $
Předplacená částka rekrutům
(18. 5. 2026)
📊
1 400+
Afričanů zapojeno v ruských jednotkách
(18. 2. 2026)
Události
Co a kdy?
16. února 2026
Nigerijské ministerstvo zahraničí varovalo před ruskými verbíři, kteří lákají Afričany fiktivními pracovními nabídkami a posílají je bojovat na Ukrajinu; uvedeno, že přes 1400 Afričanů ze 36 afrických zemí se zapojilo do ruských jednotek.
březen 2026
Keňský šéfdiplomat Musalia Mudavadi plánoval odlet do Ruska kvůli záležitosti náboru Keňanů do ruských jednotek.
únor 2026
Keňské úřady v únoru 2026 zavřely šest stovek agentur, které působily jako centra podvodného náboru pro vysílání Afričanů do ruských jednotek.
20. května 2025
Alexandr Bastrykin oznámil, že na Ukrajině na první linii bojuje 20 tisíc naturalizovaných ruských občanů ze středoasijských zemí a že během razií bylo zadrženo 80 tisíc lidí, kteří se neregistrovali k vojenské službě.
22. května 2025
Novinář Jiří Just upozornil na rostoucí počet Afričanů a Číňanů na ruských úřadech pro cizince a na to, že Rusko aktivně hledá pracovní sílu pro nekvalifikované pozice, nahrazující dřívější migrační toky z postsovětských republik.
9. února 2026
Zpráva o utajovaném vězení na západě Ukrajiny uváděla, že mezi zadrženými vojáky ruské armády jsou vojáci z několika zemí (např. Egypt, Čína, Kamerun) a že přibližně 7 % zajatců jsou cizinci z asi čtyřiceti zemí.
18. května 2026
Uvádí se, že ruské síly provedly rozsáhlý útok (22 raket a přes 500 dronů během šesti hodin) částečně jako odvetu za ukrajinské útoky na Moskvu z 17. května 2026; v tématu je také zmíněno, že Rusko najímá bojovníky z Jemenu a platí jim zálohy 15 000 USD, které se nakonec ukážou jako výrazně nižší reálné mzdy.
Související
Příbuzná témata
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Organismy nebo lidé odcházejí tam, kde je víc potravy, bezpečí nebo příležitostí, a vracejí se podle ročních cyklů nebo zůstanou trvale. Směr a načasování určuje kombinace vnějších signálů (počasí, nabídka práce) a vnitřních faktorů (energie, plány, zákony). V případě pracovní migrace hrají roli i vízová pravidla, trh práce a sítě známejch, které pomáhají najít práci.
Proč je to důležité
Migrace mění nabídku práce a konkurenci na pracovním trhu, ovlivňuje platy, dostupnost služeb a demografii regionů. Může řešit nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, ale také přinášet napětí v regulaci, infrastruktuře a veřejných rozpočtech. Stejně tak ekologická migrace ovlivňuje potravní řetězce a šíření nemocí.
Otestujte se
Kvíz: Nucené a klamavé nábory zahraničních bojovníků do ruských sil
Rusko
stát v Evropě a Asii
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)
Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)
Populace: 146.12 mil. (leden 2025)
Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)
HDP: 2.24 bil. RUB (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Ukrajina
stát ve východní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603.55 tis. km²
Populace: 41.17 mil. (leden 2022)
Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)
HDP: 160.5 mld. UAH (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 1. 6. 2026 7:24:00